Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
podle Směrnice hospodářského sociálního
rozvoje pětiletku, schválené XVI. sjezdem KSČ, vynaložíme letech 1981 až
1985 rozvoj energetické základny více než třetinu všech investic určených na
rozvoj průmyslu. Např.
3. Ekonomická efektivnost investic
Mezi všemi druhy posuzování ekonomické efektivnosti energetice klíčový
význam problematika investic.
Snížení materiálových nebo mzdových nákladů výroby, tím odpovídajícího
zvýšení zisku lze však dosáhnout jiným způsobem vynaložením investičních
nákladů zvyšování technické vybavenosti výroby, které vyvolá zvýšení produkti
vity živé práce, snížení počtu pracovníků, úsporu materiálu, energie apod. Technická (fyzická) životnost energetických zařízení poměrně dlouhá
a technický pokrok energetice není tak rychlý, aby docházelo rychlému
morálnímu zastarávání energetických zařízení. tím se
dostáváme velmi důležité oblasti optimalizace energetických soustavách
— problematice posuzování ekonomické efektivnosti investic. Není-li snížení nákladů výroby
spojeno potřebou investic, tj. při splnění požadované výroby pak znamená vždy zvýšení zisku
na úrovni národního hospodářství.5 důležité, jaký vztah mezi investičními náklady ostatními náklady
resp.
3. Změny organizace
provozu, pracovníků, materiálu apod. ziskem.
Pro zkoumání ekonomické efektivnosti investic smyslu posledního odstavce
článku 3. je-li dosaženo snížením spotřeby paliva, energie,
snížením ztrátových časů, lepším využíváním výrobních zařízení, lepší organizací
práce apod.1. Takové úspory jsou tedy vždy ekonomicky
efektivní.2.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
zisku, tedy zvýšení efektivnosti dané výroby. Energetická díla (elektrárny, výtopny, plynárny, potrubní systémy, vedení
venkovní kabelová, redukční, kompresorové, rozvodné transformační stanice) se
vyznačují tím, výsledky ich jsou převážné míře
p tím, jakém provedení byla díla vybudována. Energetika jedním inves čně vysokým
tempem rozšířené reprodukce, takže investice energetiky představují současné
době vší pravděpodobností následujících desetiletích velkou část fondu
akumulace naší společnosti. ekonomických výsledků provozu, uvedená předchozím
odstavci, tedy vztahuje období. tomu tak ně
kolika důvodů:
1. Proto ekonomická životnost (doba
amortizace) těchto zařízení poměrně dlouhá (25 let, hydroenergetice
i více).
2. vybudování těchto děl přinášejí relativně
jen malé výsledky nebo nepřicházejí vůbec úvahu.
Pro každý druh výroby lze sestavit funkční závislost zisku investičních
80
