Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 72 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro výpočty energetice důležité rozlišování nákladů podle jejich závislosti na objemu výroby rámci určité výrobní kapacity. Protože výroba společenská, nazýváme její náklady komplexním pojetí společenskými výrobními náklady. Vzhledem tomu, socialistické podniky konají svou výrobní činnost jako relativně samostatně hospodařící výrobní jednotky, první dvě části společenských výrobních nákladů určitou nepřesností) vystupují jako samostatná ekonomická kategorie, jako vlastní náklady (Nyl). Podle vztahu pořízení provozování základních prostředků můžeme členit náklady na — náklady jednorázové, související pořízením základního prostředku, — náklady opakující (trvalé), související provozováním základního pro­ středku. Zmíněná nepřesnost spočívá mj. Vlastní náklady podniku bychom tedy mohli charakterizovat jako peněžní vyjádření spotřeby zhmotnělé části živé práce související řádným fungováním podniku. ostatních nákladů. Patří nich např. První těchto nákladů budeme dalším výkladu označovat jako investiční náklady, druhé nich mohou mít různý rozsah (výrobních, vlastních, provozních aj. stálým nákladům patří např. Náklady proměnné tvoří část nákladů, která mění úměrně měnícím se objemem výroby, přičemž charakter této závislosti může být lineární nelineární. K proměnným nákladům patří především náklady spotřeby materiálu, úkolové mzdy, dopravné, prémie aj. především odpisy, které jsou'odvozeny životnosti odpi­ sovaných základních prostředků, dále mzdy pracovníků odměňovaných časovou mzdou některé další náklady (úroky, náklady opravy, údržbu, otop, osvětlení aj. S výro skládají tři částí — hodnoty spotřeby výrobních prostředků (c), — hodnoty produktu vytvořeného nutnou prací (v), — hodnoty nadproduktu (m).VYJAD VÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI ků. nákladů), jak ukážeme vzápětí. Náklady stálé tvoří část nákladů, která nezávislá změnách objemu výroby jejíž výše zůstává rámci stejné výrobní kapacity stále stejná. 77 . hodnota projektových průzkumných prací, náklady stavbu objektu, stroje, zařízení, nářadí inventář investiční povahy, dodávku montáž provozních souborů, aj. Investiční náklady energetického objektu (Ni) tedy budeme chápat jako náklady investora vynaložené souvislosti pořízením objektu.). tom, že rozsah položek, které zahrnují vlastních nákladů podniku, hospodář­ ské praxi různých obdobích mění zahrnováním nebo vylučováním určitých položek tzv. Nejhrubší ění ů po závislosti rob na — náklady stálé (fixní), — náklady proměnné (variabilní)