Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 72 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
S výro skládají tři částí — hodnoty spotřeby výrobních prostředků (c), — hodnoty produktu vytvořeného nutnou prací (v), — hodnoty nadproduktu (m). Náklady proměnné tvoří část nákladů, která mění úměrně měnícím se objemem výroby, přičemž charakter této závislosti může být lineární nelineární. Vzhledem tomu, socialistické podniky konají svou výrobní činnost jako relativně samostatně hospodařící výrobní jednotky, první dvě části společenských výrobních nákladů určitou nepřesností) vystupují jako samostatná ekonomická kategorie, jako vlastní náklady (Nyl). Vlastní náklady podniku bychom tedy mohli charakterizovat jako peněžní vyjádření spotřeby zhmotnělé části živé práce související řádným fungováním podniku.). Nejhrubší ění ů po závislosti rob na — náklady stálé (fixní), — náklady proměnné (variabilní). Investiční náklady energetického objektu (Ni) tedy budeme chápat jako náklady investora vynaložené souvislosti pořízením objektu. Zmíněná nepřesnost spočívá mj. Patří nich např. První těchto nákladů budeme dalším výkladu označovat jako investiční náklady, druhé nich mohou mít různý rozsah (výrobních, vlastních, provozních aj. především odpisy, které jsou'odvozeny životnosti odpi­ sovaných základních prostředků, dále mzdy pracovníků odměňovaných časovou mzdou některé další náklady (úroky, náklady opravy, údržbu, otop, osvětlení aj. hodnota projektových průzkumných prací, náklady stavbu objektu, stroje, zařízení, nářadí inventář investiční povahy, dodávku montáž provozních souborů, aj. Pro výpočty energetice důležité rozlišování nákladů podle jejich závislosti na objemu výroby rámci určité výrobní kapacity. Náklady stálé tvoří část nákladů, která nezávislá změnách objemu výroby jejíž výše zůstává rámci stejné výrobní kapacity stále stejná. stálým nákladům patří např.VYJAD VÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI ků. Protože výroba společenská, nazýváme její náklady komplexním pojetí společenskými výrobními náklady. tom, že rozsah položek, které zahrnují vlastních nákladů podniku, hospodář­ ské praxi různých obdobích mění zahrnováním nebo vylučováním určitých položek tzv. 77 . K proměnným nákladům patří především náklady spotřeby materiálu, úkolové mzdy, dopravné, prémie aj. ostatních nákladů. nákladů), jak ukážeme vzápětí. Podle vztahu pořízení provozování základních prostředků můžeme členit náklady na — náklady jednorázové, související pořízením základního prostředku, — náklady opakující (trvalé), související provozováním základního pro­ středku