Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
). tom,
že rozsah položek, které zahrnují vlastních nákladů podniku, hospodář
ské praxi různých obdobích mění zahrnováním nebo vylučováním určitých
položek tzv.
S výro skládají tři částí
— hodnoty spotřeby výrobních prostředků (c),
— hodnoty produktu vytvořeného nutnou prací (v),
— hodnoty nadproduktu (m). stálým
nákladům patří např. hodnota
projektových průzkumných prací, náklady stavbu objektu, stroje, zařízení,
nářadí inventář investiční povahy, dodávku montáž provozních souborů, aj. Patří nich např.
Náklady stálé tvoří část nákladů, která nezávislá změnách objemu
výroby jejíž výše zůstává rámci stejné výrobní kapacity stále stejná. Zmíněná nepřesnost spočívá mj. především odpisy, které jsou'odvozeny životnosti odpi
sovaných základních prostředků, dále mzdy pracovníků odměňovaných časovou
mzdou některé další náklady (úroky, náklady opravy, údržbu, otop, osvětlení
aj. ostatních nákladů.
nákladů), jak ukážeme vzápětí.
K proměnným nákladům patří především náklady spotřeby materiálu, úkolové
mzdy, dopravné, prémie aj. Vlastní náklady podniku bychom tedy
mohli charakterizovat jako peněžní vyjádření spotřeby zhmotnělé části živé práce
související řádným fungováním podniku.
Vzhledem tomu, socialistické podniky konají svou výrobní činnost jako
relativně samostatně hospodařící výrobní jednotky, první dvě části společenských
výrobních nákladů určitou nepřesností) vystupují jako samostatná ekonomická
kategorie, jako vlastní náklady (Nyl).
Náklady proměnné tvoří část nákladů, která mění úměrně měnícím se
objemem výroby, přičemž charakter této závislosti může být lineární nelineární.VYJAD VÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI
ků.
Pro výpočty energetice důležité rozlišování nákladů podle jejich závislosti na
objemu výroby rámci určité výrobní kapacity.
Podle vztahu pořízení provozování základních
prostředků můžeme členit náklady na
— náklady jednorázové, související pořízením základního prostředku,
— náklady opakující (trvalé), související provozováním základního pro
středku.
Investiční náklady energetického objektu (Ni) tedy budeme chápat jako náklady
investora vynaložené souvislosti pořízením objektu.
77
. Protože výroba společenská, nazýváme její náklady komplexním pojetí
společenskými výrobními náklady.
První těchto nákladů budeme dalším výkladu označovat jako investiční
náklady, druhé nich mohou mít různý rozsah (výrobních, vlastních, provozních aj. Nejhrubší ění ů
po závislosti rob na
— náklady stálé (fixní),
— náklady proměnné (variabilní)
