Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Z těchto důvodů pokládám maximalizaci národního důchodu vhodné krité
rium ekonomické optimalizace rozvoje národního hospodářství celku. Jeho
použitím jako kritéria bychom pominuli část společenské spotřeby akumulaci
nutnou pro účelný rozvoj systému.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
alespoň nepřímý důsledek, čím bude národní důchod větší, tím bude větší
možnost uspokojovat současné budoucí potřeby společnosti.
Není totožný čistým důchodem (ziskem) výrobní hospodářské jednotky, podniku apod.) vycházím
totiž skutečnosti, nás existuje plná zaměstnanost, rezervy pracovních sil jsou
vyčerpány, rozdělení pracovních sil rámci odvětví národního hospodářství jejich
mzdy jsou řízeny centrálně politickými rozhodnutími, spočívajícími určování výše
osobní spotřeby vcelku diferencované preferenci jednotlivých profesí podle
společenských potřeb. Snižování společenských nákladů výroby národním hospodářství zname
ná, čistý důchod společnosti daném období vzroste.
3.. umožní následujícím
období nejen plněji uspokojovat osobní potřeby obyvatelstva, zvětšit fondy
zabezpečující sociální, kulturní, obranné jiné společenské potřeby, ale také zvýšit
tempo rozšířené reprodukce. takových okolností jedna složek národního důchodu
— produkt pro sebe není přímo závislá vynaložených prostředcích (např.
Na zvyšování tohoto zisku bezesporu vliv snižování společenských nákladů
výroby.
Zbývá ještě pátá možnost vyjádření důchodu výrobního systému optimalizač
ních úlohách nižších hierarchických úrovních, než národní hospodářství
— produkt pro společnost (čistý důchod společnosti).
76
.
Další vyjmenovaných variant nutný produkt dán součtem úhrnu
vyplacených mezd jiných odměn práci pracovníků výrobní sféry (produktu pro
sebe) zbývající části, která vstupuje fondu společenské spotřeby.
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby materiálu, opotřebení pracovních
prostředků, vynaložených odměn práci jiných účelově vynaložených prostřed
11Tento podíl subsystému čistém důchodu společnosti budu dalším textu označovat jako zisk Z.5., který jim
zbude odečtení odvodů zisku daně obratu, nýbrž část čistého důchodu společnosti,
kterou zajišťuje posuzovaný subsystém.1. Členění nákladů
Výroba užitných hodnot předpokládá spotřebu pracovních předmětů, pracov
ních prostředků lidské pracovní síly tedy vždy spotřebou společenské práce. Čtvrtá uvedených variant nadprodukt
— nevyhovuje stejného důvodu, neboť nezahrnuje část produktu pro společnost. Než však budeme podrobněji zabývat vztahem
zisku společenských nákladů výroby, zavedme určité členění nákladů. zisku dani obratu)0.
Pak lze při posuzování ekonomické efektivnosti jednotlivých variant rozvoje
výrobních subsystémů jimi dosažený ekonomický efekt pokládat jejich příspě
vek čistému důchodu společnosti (tj.
investicích), jimiž budou posuzované varianty lišit. Při hledání optimální
varianty rozvoje takových systémů (oborů, koncernů, podniků apod
