Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
) vycházím
totiž skutečnosti, nás existuje plná zaměstnanost, rezervy pracovních sil jsou
vyčerpány, rozdělení pracovních sil rámci odvětví národního hospodářství jejich
mzdy jsou řízeny centrálně politickými rozhodnutími, spočívajícími určování výše
osobní spotřeby vcelku diferencované preferenci jednotlivých profesí podle
společenských potřeb.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
alespoň nepřímý důsledek, čím bude národní důchod větší, tím bude větší
možnost uspokojovat současné budoucí potřeby společnosti.
Pak lze při posuzování ekonomické efektivnosti jednotlivých variant rozvoje
výrobních subsystémů jimi dosažený ekonomický efekt pokládat jejich příspě
vek čistému důchodu společnosti (tj.
3. umožní následujícím
období nejen plněji uspokojovat osobní potřeby obyvatelstva, zvětšit fondy
zabezpečující sociální, kulturní, obranné jiné společenské potřeby, ale také zvýšit
tempo rozšířené reprodukce. zisku dani obratu)0. Při hledání optimální
varianty rozvoje takových systémů (oborů, koncernů, podniků apod.
Na zvyšování tohoto zisku bezesporu vliv snižování společenských nákladů
výroby., který jim
zbude odečtení odvodů zisku daně obratu, nýbrž část čistého důchodu společnosti,
kterou zajišťuje posuzovaný subsystém.
76
.
investicích), jimiž budou posuzované varianty lišit.
Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby materiálu, opotřebení pracovních
prostředků, vynaložených odměn práci jiných účelově vynaložených prostřed
11Tento podíl subsystému čistém důchodu společnosti budu dalším textu označovat jako zisk Z.5. Než však budeme podrobněji zabývat vztahem
zisku společenských nákladů výroby, zavedme určité členění nákladů. Snižování společenských nákladů výroby národním hospodářství zname
ná, čistý důchod společnosti daném období vzroste. Čtvrtá uvedených variant nadprodukt
— nevyhovuje stejného důvodu, neboť nezahrnuje část produktu pro společnost.1. takových okolností jedna složek národního důchodu
— produkt pro sebe není přímo závislá vynaložených prostředcích (např. Jeho
použitím jako kritéria bychom pominuli část společenské spotřeby akumulaci
nutnou pro účelný rozvoj systému.
Zbývá ještě pátá možnost vyjádření důchodu výrobního systému optimalizač
ních úlohách nižších hierarchických úrovních, než národní hospodářství
— produkt pro společnost (čistý důchod společnosti).
Není totožný čistým důchodem (ziskem) výrobní hospodářské jednotky, podniku apod.
Z těchto důvodů pokládám maximalizaci národního důchodu vhodné krité
rium ekonomické optimalizace rozvoje národního hospodářství celku.. Členění nákladů
Výroba užitných hodnot předpokládá spotřebu pracovních předmětů, pracov
ních prostředků lidské pracovní síly tedy vždy spotřebou společenské práce.
Další vyjmenovaných variant nutný produkt dán součtem úhrnu
vyplacených mezd jiných odměn práci pracovníků výrobní sféry (produktu pro
sebe) zbývající části, která vstupuje fondu společenské spotřeby
