Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 69 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2.1 (v tomto schématu pohlížíme systém národního hospodářství jako vyrovnaný — nikoli uzavřený systém, neabstrahujeme tedy existence zahraničního obchodu, předpokládáme pouze vyrovnanou zahraničně obchodní bilanci, tzv.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH 3. posuzování ekonomické efektivnosti konkrét­ ním výrobním systému, však můžeme omezit ekonomickou efektivnost společenské výroby. Formulace ekonomic­ kého cíle socialistické společnosti složitým problémem, přesahujícím rámec této publikace; však zřejmé, ekonomický cíl musí obsahovat zajištění ekonomic­ kých podmínek plnění cíle společnosti, který citován odst. uspořádat tyto možnosti pořadí míry plnění ekonomického cíle. Pak můžeme rozhodnout, která ekonomických kategorií může lépe vyjadřovat ekonomickou efektivnost společenské výroby souladu se základním ekonomickým zákonem socialismu, podle něhož bezprostředním cílem společenské výroby maximální uspokojování neustále rostoucích potřeb celé společnosti. Pro případ námi zkoumaný, tj. Jednou základních námitek proti vyjadřování užitečného efektu společenským produktem hodnotovém vyjádření to, že hodnota produkce vyjadřuje společenské náklady práce nikoliv její užitnou hodnotu při „souměření efektů náklady souměřujeme pouze náklady náklady“.2. Vyjádření ekonomického efektu Nakonec zbývá ještě rozhodnout, jak být kritériu vyjadřován ekonomický efekt, což ovšem diskutovaných problémů nejsložitější. Pro zkoumání různých možností vyjádření ekonomického efektu systému po­ užijeme schematické znázornění zdrojů společnosti jejich rozdělení obr. 1. Nejhlubší zpracování této problematiky naší literatuře představuje [32], Výsledky tohoto výzkumu však dosud nedospěly do podoby praktické aplikovatelnosti velkým počtem decentralizovaných subjektů rozhodování, proto navrhuji dalším textu vyjádřit zatím míru uspokojování potřeb nepřímým způsobem.1. Upozorňuji, nejde tedy jen pouhou maximalizaci uspokojování potřeb daném momentu, nýbrž dynamické pojetí optimalizace (proto je v předchozí větě zdůrazněno „rostoucích“ potřeb), respektující budoucí rozvoj společnosti. hospodářské praxi a literatuře předpokladu jednoho kritéria peněžním vyjádření vyskytuje více druhů různě formulovaných kritérií ekonomické efektivnosti, přesto však volba typu tohoto kritéria neměla být náhodná neodůvodněná. Tím dostává­ me formulaci ekonomického cíle posuzovaného systému. Kritérium ekonomické efektivnosti mělo umožnit subjektu rozhodování zvolit různých možností takové řešení, které vede nejvíce plnění ekonomického cíle, resp. 3. 0 Základní výzkum marxistické politické ekonomii již řadu let usiluje dokonalejší vyjadřování užitečného efektu pomocí vyjádření užitné hodnoty výsledků společenské výroby.4. nulové saldo dovozu vývozu). Jako ukazatele užitečného efektu společenské výroby národohospodářské úrovni nejčastěji používají agregáty společenského produktu nebo národního důchodu, které pokládají nejkomplexnější ekonomické ukazatele dosažených výsledků společenské výroby1’. 74