Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Jednou základních
námitek proti vyjadřování užitečného efektu společenským produktem hodnotovém vyjádření to, že
hodnota produkce vyjadřuje společenské náklady práce nikoliv její užitnou hodnotu při
„souměření efektů náklady souměřujeme pouze náklady náklady“.
uspořádat tyto možnosti pořadí míry plnění ekonomického cíle. hospodářské praxi
a literatuře předpokladu jednoho kritéria peněžním vyjádření vyskytuje
více druhů různě formulovaných kritérií ekonomické efektivnosti, přesto však
volba typu tohoto kritéria neměla být náhodná neodůvodněná.2. 3. Nejhlubší zpracování této
problematiky naší literatuře představuje [32], Výsledky tohoto výzkumu však dosud nedospěly do
podoby praktické aplikovatelnosti velkým počtem decentralizovaných subjektů rozhodování, proto
navrhuji dalším textu vyjádřit zatím míru uspokojování potřeb nepřímým způsobem.2. 1. Pak můžeme rozhodnout, která ekonomických kategorií
může lépe vyjadřovat ekonomickou efektivnost společenské výroby souladu se
základním ekonomickým zákonem socialismu, podle něhož bezprostředním cílem
společenské výroby maximální uspokojování neustále rostoucích potřeb celé
společnosti. Tím dostává
me formulaci ekonomického cíle posuzovaného systému.
nulové saldo dovozu vývozu).
Pro zkoumání různých možností vyjádření ekonomického efektu systému po
užijeme schematické znázornění zdrojů společnosti jejich rozdělení obr.1.4.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
3.
74
. Kritérium
ekonomické efektivnosti mělo umožnit subjektu rozhodování zvolit různých
možností takové řešení, které vede nejvíce plnění ekonomického cíle, resp.
0 Základní výzkum marxistické politické ekonomii již řadu let usiluje dokonalejší vyjadřování
užitečného efektu pomocí vyjádření užitné hodnoty výsledků společenské výroby. Formulace ekonomic
kého cíle socialistické společnosti složitým problémem, přesahujícím rámec této
publikace; však zřejmé, ekonomický cíl musí obsahovat zajištění ekonomic
kých podmínek plnění cíle společnosti, který citován odst.1
(v tomto schématu pohlížíme systém národního hospodářství jako vyrovnaný
— nikoli uzavřený systém, neabstrahujeme tedy existence zahraničního
obchodu, předpokládáme pouze vyrovnanou zahraničně obchodní bilanci, tzv. posuzování ekonomické efektivnosti konkrét
ním výrobním systému, však můžeme omezit ekonomickou efektivnost
společenské výroby.
Pro případ námi zkoumaný, tj. Upozorňuji, nejde tedy jen pouhou maximalizaci uspokojování
potřeb daném momentu, nýbrž dynamické pojetí optimalizace (proto je
v předchozí větě zdůrazněno „rostoucích“ potřeb), respektující budoucí rozvoj
společnosti.
Jako ukazatele užitečného efektu společenské výroby národohospodářské
úrovni nejčastěji používají agregáty společenského produktu nebo národního
důchodu, které pokládají nejkomplexnější ekonomické ukazatele dosažených
výsledků společenské výroby1’. Vyjádření ekonomického efektu
Nakonec zbývá ještě rozhodnout, jak být kritériu vyjadřován ekonomický
efekt, což ovšem diskutovaných problémů nejsložitější
