Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Použití těchto paliv energetických procesech
je vždy spojeno nižší účinností přeměn srovnání jinými ušlechtilejšími
energetickými zdroji (ropou, zemním plynem nebo vodní energií).,). Úspora jednotky energie spotřebitele (elektřiny, tepla, paliva)
má vyšší hodnotu než úspora téže technické jednotky oblasti získávání přeměn
(na dolech, elektrárnách, teplárnách apod. Tento technicky nesporný závěr však
nemůže být naivně interpretován tak, zájmu snížení náročnosti energetické
zdroje měl zvýšit podíl uvedených ušlechtilých energetických zdrojů.11 udává schematickou strukturu naší energetic
ké bilance.). Tech
nická relace vyjadřovaná měrnou spotřebou energie vůbec nerespektuje ekono
mické důsledky používání prudce zdraživší ropy zemního plynu.
Konečně racionalizační opatření směřující úsporám různých forem energie je
záhodno jinak stejných podmínek zaměřovat přednostně oblasti konečné
spotřeby energie, neboť kromě ztrát energie při jejím zušlechťování, přeměnách
a dopravě představují tyto procesy spotřebu určitého množství společensky nutné
práce (nákladů). Např. Vlastní těžba
především hnědého uhlí spolu zvyšováním podílu jaderné energie představují
proto osmdesátých letech nejen nezbytné, ale ekonomicky nejvýhodnější zdroje
energie, přesto, úzce energeticky (tj. technicky) vzato představuje rostoucí podíl
těchto dvou zdrojů zvýšení energetické náročnosti. Žel, často nás publikované
programy racionalizace spotřeby energie sečítají rovnoceně jednotky různě ušlech
tilých forem energie ušetřené různých fázích energetických procesů.
b) Struktura efektivnost konečné spotřeby energie
Za současného stavu technické ekonomické úrovně průmyslově vyspělých
zemích přímo spotřebovává pouze malá část přírodních energetických zdrojů,
většina přeměňuje ušlechtilejší formy energie, jako jsou elektřina, teplo,
plyn, pohonné hmoty aj.
44
.
° „Konečnou spotřebou“ určité formy energie nazývá její spotřeba získání neenergetických
výrobků nebo služeb. Při zušlechťování přeměnách dochází ovšem ztrátám,
jejichž výše závisí vlastnostech použitých prvotních zdrojů energie. Budeme-li
tedy srovnávat různé země jejich konečné spotřeby1' včetně všech forem
energie, můžeme tím eliminovat alespoň zčásti vliv struktury jejich přírodních
energetických zdrojů.ENERGETICKÉ USTAVY
a) Struktura energetických zdrojů
Československo vyznačuje vysoce nadprůměrným podílem tuhých paliv
v bilanci energetických zdrojů, zejména hnědého uhlí nízké výhřevnosti
a vysokým obsahem vody popele. při výrobě
elektřiny hnědého uhlí vyšší vlastní spotřeba elektráren (na dopravu, sušení
a mletí uhlí, dopravu škváry apod. Obrázek 2
