Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Při jejich výpočtu uvažují autoři nereálně vysokou výhřevností našeho
hnědého černého uhlí, neboť používají zjednodušeného přepočtu množství uhlí na
měrné palivo. Obdobně tomu hnědého
uhlí, které nás průměru výhřevnost odpovídající 0,4 tmp, zatímco ročenka
OSN předpokládá 0,6 tmp. Příčiny těchto
rozdílů jsou především:
43
. Předpokládají, tuna černého uhlí rovná tuně měrného paliva
(tj.
— Údaje udávané ročenkou OSN hrubém domácím produktu zemí $
jsou velmi problematické podmíněné nejen ohledem odlišnosti cenové
a důchodové soustavě ČSSR oproti srovnávaným kapitalistickým zemím, ale
zejména pro obtížnost stanovení objektivného přepočtu Kčs však
zřejmé, ročenka OSN uvažuje svým nepříznivým způsobem přepočtu nižší
úroveň našeho hrubého domácího produktu %.
Především musí být správným závěrům dispozici správné, ale také srovna
telné údaje jak spotřebě energie, tak společenském produktu. toho vyplývající závěr pak též
zjednodušený: Jelikož tato náročnost neodůvodněně řádově vyšší než jiných
státech, můžeme poměrně snadno snížit.
I korekci údajů, odstraňující uvedené nepřesnosti, však stále vychází, že
energetická náročnost našeho hospodářství srovnání průmyslově vyspělými
evropskými kapitalistickými státy vyšší.
Mají-li často uváděná srovnání energetické náročnosti ČSSR jinými zeměmi
mít nějaký smysl pro tvorbu energetické politiky, třeba podrobněji analyzovat
příčiny rozdílů mezi spotřebou energie nás jiných zemích. Jen tím vychází spotřeba prvotních energetických
zdrojů ČSSR podle údajů OSN nejméně vyšší, než skutečná spotřeba.
Zjednodušené srovnání (někdy nepřesných) údajů rozdílných zemí bez bližších
znalostí může vést, jak správně uvádí [22], mylným povrchním závěrům. Údaje
o jedenapůl dvojnásobné energetické náročnosti ČSSR byly vesměs odvozová
ny údajů publikovaných zprávách statistických ročenkách OSN (Statistical
Yearbook, Papers Series Y), které jsou nepřesné někdy zcela nesprávné. paliva výhřevnosti 29308 kJ/kg), zatímco tuna našeho černého uhlí má
v průměru výhřevnost odpovídající pouze 0,8 tmp. některých zprávách ekonomic
kého výzkumu časopiseckých článcích proto průběhu sedmdesátých let
objevovaly závěry, energetická náročnost našeho hospodářství (vyjádřená
spotřebou energie jednotku společenského produktu) jedenapůl dvakrát
vyšší než průměru námi nejvíce srovnatelných vyspělých kapitalistických zemí
Evropy. však není pravda.
Výsledek takového srovnání zdánlivě jednoznačný: Naše hospodářství má
neodůvodněně vysokou energetickou náročnost.STRUKTURA SVĚTOVÉ ČESKOSLOVENSKÉ ENERGETIKY
vysoké měrné spotřebě však neodpovídá tvorba národního důchodu obyvatele
ve srovnání průmyslově vyspělými státy Evropy.
N :
— Údaje udávané OSN spotřebě energetických zdrojů ČSSR jsou
nesprávné
