Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
265 269], tato matice čtvercová stejným počtem neboť
každému stavu světa odpovídá jedna optimální varianta, hodnoty jejich užitností (nákladů) tvoří
diagonálu rozhodovací matice. Spolu nimi
však ohou toto pásmo tvořit varianty další, které nejpružněji (za cenu malého
vzrůstu nákladů) mohou přizpůsobit většině uvažovaných stavů světa. 4.5.
Tabulka 7.2.2)” Souhrn těchto řešení (variant), které Melenťjev nazývá
podm íněně optimálními, tvoří pásmo neurčitosti optimálních řešení.2 pro každý stav světa nalezne této
optimální hodnotě užitnosti příslušející řešení (varianta) Zvolíme-li smyslu
závěrů článku 4. Varianty odpovídající této podmínce tvoří ,
nelišící sebe prakticky hodnotě kriteriální funkce. 7. 4.4, tj.2 vyplnit zcela rozhodovací matici, která obsahuje kromě
nákladů optimálních variant (zarámovaných) také náklady ostatních variant
— např. [4, se
uvádí, SSSR pro tyto úlohy nejspíše doporučuje užívat kritéria středních
nákladů (Bernoulli—Laplace), ovšem maximální opatrností [95].
Jako výsledek takového výpočtu extrém hodnoty užitnosti uop, (kriteriální
funkce) rozhodovací matice tab. 7.3). Proto hodnoty středních nákladů (nebo jiných zvolených
kritérií) některých řádků rozhodovací matice ohou velmi blížit nebo dokonce
i shodovat. Vyplněním této rozhodovací matice ovšem
dostáváme problém který jsem nastínil již odst.
"M elenťjev uvádí str.
276
. Prakticky je
počet podmínek rozvoje, tedy variant nacházejících pásmu neurčitosti
poměrně značný. 7. (tab. 7.3). prvním řádku náklady varianty případech, stav světa změní 5,
na s2, s3, atd. Domnívám však, matice může být obdélníkového tvaru, protože
některé varianty mohou být optimálními pro více stavů světa, tedy uvádím tak tab.SYSTÉMOVÝ VÝZKUM ENERGETICE
vídá jedno optimální řešení (varianta) rozvoje soustavy nalezené pomocí determ i
nistického optimalizačního kritéria (příklady těchto kritérií jsou uvedeny čl. 4.3 kritérium optimálního rozvoje energetické soustavy prům ěrné
roční porovnávací výrobní náklady označíme-li pro jednoduchost tom to
článku jen symbolem můžeme rozhodovací matici zčásti vyplnit údaji optim ál
ních variant (tab. problému
subjektivní volby kritéria pro rozhodování podmínkách neurčitosti.2
Náklady optimálních variant rozvoje energetické soustavy
Varianty Stavy světa (podmínky rozvoje)
(řešení)
S Sn,
V'l Nn
V2 23
V}
v„ '11nm
Proto účelné tab
