Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Přechod determ inované pojaté informace informaci pravděpodobnostně
neúplné (viz odst. Tak
například při optimalizaci rozvoje elektrizační soustavy budou vnějšími omezující
mi podmínkami rozvoje systému mj. 4. Výběr největší míře možných reprezentativních (ve smyslu rozdíl
nosti) podm ínek rozvoje soustav jednou hlavních částí výpočtů nutných pro
určení pásma rovnocenných řešení. většině případů tak výběr
om ezeného počtu podmínek rozvoje soustavy vyústí několik strategií, zakládají
cích hlavně vnějších podmínkách. Každá taková strategie při tom omezí
často jen tři pět kombinací vnitřních zásadě pravděpodobnostních)
podmínek. nezávislých prvků informací, nichž každý může nabýt hodnot,
lze nich sestavit různých kombinací výchozí informace, ovlivňujících výsledné
řešení. předpoklad
o zvýšení spotřeby elektřiny bude větší pravděpodobností platit souběžně
s předpokladem urychlení vědeckotechnického rozvoje, než obráceně.
Při výběru ezeného počtu vnějších podm ínek (stavů světa) účelné tyto
podmínky vzájemně kombinovat, protože často spolu souvisejí.
Výběr ezeného počtu vnějších podmínek rozvoje systému (plynoucích hlavně
z neúplnosti vnějších informací) závisí především hierarchické úrovni posuzova
ného systému, ale tém vždy může vést takovému počtu (souboru) vnějších
podm ínek, který výsledkem optimalizace systému vyšší hierarchické úrovně. volba optimálního řešení pro každou těchto podmínek jeho analýza;
3. předběžný výběr ezeného počtu možných podm ínek rozvoje soustav
(stavů světa);
2.APLIKACE PŘI OPTIMALIZACI ENERGETICKÝCH SOUSTAV
1.
Každé reprezentativní množině podmínek rozvoje (každému stavu světa) odpo-
275
.5. zobecnění získaných řešení jeho základě vymezení pásma rovnocenných
(co dosažené efektivnosti) řešení. rozsah změny spotřeby elektřiny, param etry
a lhůty dodávek zařízení pro jaderné špičkové elektrárny jejich ekonomické
ukazatele,* param etry lhůty dodávek zařízení pro dopravu elektřiny jejich
ekonomické ukazatele, dodávky paliva pro elektrárny jeho náklady atp. Informace použité při optimalizaci systému lze rozdělit na
vnějš získanou nadřazeného systému nebo okolních systémů, a
v vznikající optimalizovaném systému nebo získanou jeho
subsystémů. Např. Proto důležité již počátku optimalizačního postupu vyloučit všechny
nepodstatné prvky informace, které nebudou mít vliv výsledky řešení (zkuše
nosti optimalizace energetických soustav ukazují, dvě třetiny informací,
které teoreticky mohly ovlivnit výsledek řešení, prakticky nem ají vliv na
výsledek optimalizace).
Máme-li např.
Převážná část podstatných vnitřních informací přitom buď jednoznačný
charakter nebo pohybuje relativně užších mezích.
Dosud nashrom ážděné zkušenosti uvedené [7] opět svědčí tom, základní
neurčitost optimálních řešení (hlavní omezující podmínky) rozvoje energetických
soustav vznikají především jako důsledek neúplnosti vnější informace.1) vede značnému vzrůstu rozsahu optimalizační úlohy
