Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Tržby SVÚ jsou dány vztahem
V sví; Vkep+ Vvo [Kčs] (5.MOTIVACE OPTIMALIZACI PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
kde NftEs jsou náklady řízení elektrizační soustavy (technologické správní),
Nzv náklady výkonovou zálohu likvidaci poruchových stavů ES,
Nm úhrada režie spojené rozvojovou investiční výstavbou. schopnost elektrárenské soustavy pokrýt požadavky odběratelů.;
2 organizační ekonomické struktuře soustavy, tj.135)
kde Vkep jsou tržby krajských energetických podniků,
Vvo tržby přímých velkoodběratelů,
Vv tržby vyvezenou elektřinu zahraničí,
a zisk SVÚ (resp.
247
.
Při hodnocení spolehlivosti elektrizační soustavy nejčastěji sleduje její bilanční
spolehlivost, tj.
Závěry
Optimální provoz energetické soustavy takový její stav, při němž zajištěno
spolehlivé zásobování spotřebitelů příslušnou formou energie při plnění kritéria
efektivnosti provozu (chodu) soustavy. technické ekonomické úrovni řízení energetické soustavy, stupni
koncentrace výroby, konfiguraci dopravní soustavy, technice operativního
řízení apod.
Schéma ekonomické vztahy SVÚ nejsou neměnné. ekonomickém
a organizačním modelu energetické soustavy;
3. Závisí především:
1. Spolehlivost energetické soustavy její
schopnost nepřetržitě kvalitně dodávat příslušnou formu energie spotřebitelům. intenzitě působení ekonomických kategorií, zejména působení cen
a zisku, jakož metodách vyjadřování efektivnosti zainteresovanosti ní.
Vzhledem obtížnosti ekonomického ocenění nedodávky elektřiny odběratelům,
vyjadřuje spolehlivost často pomocí technických ukazatelů zabezpečenosti
dodávky elektrického výkonu nebo energie. tzv.
Kritérium ekonomické efektivnosti provozu energetické soustavy může být
totožné anebo odvozené kritéria ekonomické efektivnosti rozvoje soustavy,
protože provoz (chod) soustavy jen speciálním případem rozvoje soustavy. Lze tedy uvést, že
společný výrobní účet důležitou ekonomickou institucí, umožňující odstranit
rozpor mezi individuálními náklady výroby jednotnými cenami dodávky elektřiny
odběratelům, současně soustavou ekonomických nástrojů pro sladění zájmů
celého systému jeho subsystémy.
nákladů spotřebované palivo nákup příslušné formy energie).
Vzhledem tomu, řada komponent obecného optimalizačního kritéria rozvoje
soustavy bude pro všechny varianty jejího provozu shodná, může být kritériem
optimálního provozu minimum nákladů energii vstupující systému (tj. ztráta) pak dán rozdílem tržeb nákladů
