Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
technické ekonomické úrovni řízení energetické soustavy, stupni
koncentrace výroby, konfiguraci dopravní soustavy, technice operativního
řízení apod.
Kritérium ekonomické efektivnosti provozu energetické soustavy může být
totožné anebo odvozené kritéria ekonomické efektivnosti rozvoje soustavy,
protože provoz (chod) soustavy jen speciálním případem rozvoje soustavy.
Vzhledem tomu, řada komponent obecného optimalizačního kritéria rozvoje
soustavy bude pro všechny varianty jejího provozu shodná, může být kritériem
optimálního provozu minimum nákladů energii vstupující systému (tj. ekonomickém
a organizačním modelu energetické soustavy;
3. intenzitě působení ekonomických kategorií, zejména působení cen
a zisku, jakož metodách vyjadřování efektivnosti zainteresovanosti ní.MOTIVACE OPTIMALIZACI PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
kde NftEs jsou náklady řízení elektrizační soustavy (technologické správní),
Nzv náklady výkonovou zálohu likvidaci poruchových stavů ES,
Nm úhrada režie spojené rozvojovou investiční výstavbou.
247
. Lze tedy uvést, že
společný výrobní účet důležitou ekonomickou institucí, umožňující odstranit
rozpor mezi individuálními náklady výroby jednotnými cenami dodávky elektřiny
odběratelům, současně soustavou ekonomických nástrojů pro sladění zájmů
celého systému jeho subsystémy. Spolehlivost energetické soustavy její
schopnost nepřetržitě kvalitně dodávat příslušnou formu energie spotřebitelům.
nákladů spotřebované palivo nákup příslušné formy energie).
Vzhledem obtížnosti ekonomického ocenění nedodávky elektřiny odběratelům,
vyjadřuje spolehlivost často pomocí technických ukazatelů zabezpečenosti
dodávky elektrického výkonu nebo energie. schopnost elektrárenské soustavy pokrýt požadavky odběratelů.
Schéma ekonomické vztahy SVÚ nejsou neměnné.
Závěry
Optimální provoz energetické soustavy takový její stav, při němž zajištěno
spolehlivé zásobování spotřebitelů příslušnou formou energie při plnění kritéria
efektivnosti provozu (chodu) soustavy.135)
kde Vkep jsou tržby krajských energetických podniků,
Vvo tržby přímých velkoodběratelů,
Vv tržby vyvezenou elektřinu zahraničí,
a zisk SVÚ (resp.
Při hodnocení spolehlivosti elektrizační soustavy nejčastěji sleduje její bilanční
spolehlivost, tj.
Tržby SVÚ jsou dány vztahem
V sví; Vkep+ Vvo [Kčs] (5. Závisí především:
1. ztráta) pak dán rozdílem tržeb nákladů. tzv.;
2 organizační ekonomické struktuře soustavy, tj
