Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
ZÁVĚRY
Optimalizace rozvoje výrobních systémů přijímání optimálních rozhodnutí (na
základě kritérií optimality) rovnovážném rozvoji komplexních systémů cílovým
chováním určených výrobě užitných hodnot.
27
. Většina těchto
hledisek nekvantifikovatelná, což ztěžuje formalizované vyjádření kritéria
společenské efektivnosti.
Společenská efektivnost sobě zahrnuje jako složky dílčí efektivnosti vyjadřující
míru plnění řady dílčích cílů (ekonomickou, sociální, zdravotní, kulturní, ekologic
kou, obranyschopnosti, bezpečnosti, sebeurčení národů atd. Při tomto
rozhodování mohou částečně pomoci (nikoliv však odstranit subjektivní podstatu
rozhodování) metody multikriteriální (víceúčelové) optimalizace.). Rozhodování společenské efektivnosti výrobních systé
mů svou povahou politickým rozhodováním, převážně subjektivním.
Společenská efektivnost řešení míra plnění cíle společnosti tímto řešením.
Efektivnost výroby (výrobního systému) vztah mezi užitečným efektem
a společenskými náklady potřebnými jeho dosažení, udávající míru plnění cíle
systému při existující omezenosti výrobních zdrojů
