Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
OPTIMALIZACE VÝROBNÍCH SYSTÉMŮ
existující omezenosti výrobních zdrojů.1), jednou nejdůležitějších složek společenské
efektivnosti, nikoliv však jedinou. Stupeň zajišťování blahobytu všestranného
rozvoje lidí ovlivňují všechna další hlediska společenských zájmů, např. hlediska
sociální, zdravotní, kulturní, ekologická, sebeurčení národů, obranyschopnosti
země atp.
Efektivnost pokládáme obecný pojem, jehož konkrétní speciálnější použití je
závislé hierarchické úrovni zkoumaného systému hledisku subjektu rozhodo
vání. Jak známo politické ekonomie, cíLm socialistické
společnosti „zajištění úplného blahobytu svobodný všestranný rozvoj všech
členů společnosti“ [9],
Ekonomická efektivnost, udávající míru plnění ekonomického cíle společnosti
(podrobněji viz článek 3. společenskou efektivnost. méně efektivní pokládáme
tedy řešení, které více resp. více resp. méně přispívá dosažení cíle. nejvyšší hierarchické úrovni zkoumání
výrobních systémů společnosti půjde celospolečenský cíl, proto též
optimalizace musí vyhovovat požadavkům společenské efektivnosti. Konkrétní rozhodnutí optimálním rozvoji výrobních systémů, výběr
optimálních jejich variant, nemůže vycházet respektování jen ekonomické,
sociální, ekologické nebo kterékoliv jiné dílčí efektivnosti posuzovaných variant,
nýbrž musí respektovat komplexně všechny společenské zájmy, které jsou posuzo
vanými řešeními ovlivňovány, tj. nadřazena
hlediskům jednotlivých dílčích efektivností představuje hierarchii rozhodova
cích hledisek (obr.2) nejvyšší stupeň.
Už tomto místě musím upozornit dosti častá nedorozumění, spočívající
v chybném ztotožňování pojmů „efektivnost“ „ekonomická efektivnost“.
Kdybychom dokázali vyjádřit souměřitelným způsobem všechny složky spole
čenské efektivnosti, bylo relativně snadné vyjadřovat společenské efektivnosti
22
. 1.
Společenskou efektivností posuzovaného řešení rozumíme míru plnění cíle
společnosti tímto řešením. Výběr optimální varianty rozhodnutí realizaci takového řešení nemohou
být založeny respektování pouze ekonomických hledisek když tato patří
zpravidla nejdůležitějším), nýbrž musí respektovat všechna hlediska, která
zahrnuje cíl posuzovaného systému
