Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
; .50)
t=1i l
Dále budeme uvažovat relativní změnu investičních nákladů současně všech
prvků výrobního systému výši AN, setinách střední (deterministické)
hodnoty.54)
Ki —K2
kde indexy značí varianty., (4. Obecně znamená, bodě určeném
předchozím vztahem dochází záměně pořadí ekonomické výhodnosti posuzova
ných variant.51) podle *n, tedy
= N,„X„ konst.
R (4.51) lze pak napsat tvaru
Nvpr0= xN) (4...OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
Nvpr0= NtitKuq [Kčs] (4. Směrnici této přímky zjistíme derivací vztahu
(4. Konstanta udává posun přímky směru svislé osy.53)
kde Nvpr0 jsou průměrné roční porovnávací výrobní náklady [Kčs],
xN poměrná změna deterministické hodnoty investičních nákladů,
R diskontovaný součet stálé složky ročních porovnávacích výrobních
nákladů všech prvků systému, uvedených provozu průběhu
optimalizačního období [Kčs],
K diskontovaný součet průměrných ročních proměnných nákladů
[Kčs],
Strmost této přímky dána velikostí konstanty tedy součtu stálé složky
výrobních nákladů, která udává základní citlivost kriteriální hodnoty investič
ních nákladech.
Tak obdržíme konečný upravený tvar kritéria uvažováním relativních změn
investičních nákladů
T0 nt
Nvpr0= xN) Ní,K„ [Kčs] (4.
Vyjádří-li takové přímky například pro dvě varianty rozvoje zkoumaného
výrobního systému, lze snadno obecně zjistit bod, kterém protínají, tj.51) zřejmé, jde rovnici přímky, kde Nvpr0 závisle
proměnná xNnezávisle proměnná.
185
.52)
Q i
rovnici přímky podle (4.51)
t l
Ze vztahu (4. Tuto změnu budeme dále značit jcn, tedy
Xn 0,01; 0,02;
