Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Směrnici této přímky zjistíme derivací vztahu
(4.
185
.51) zřejmé, jde rovnici přímky, kde Nvpr0 závisle
proměnná xNnezávisle proměnná.51) lze pak napsat tvaru
Nvpr0= xN) (4. Tuto změnu budeme dále značit jcn, tedy
Xn 0,01; 0,02; .
R (4.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
Nvpr0= NtitKuq [Kčs] (4.53)
kde Nvpr0 jsou průměrné roční porovnávací výrobní náklady [Kčs],
xN poměrná změna deterministické hodnoty investičních nákladů,
R diskontovaný součet stálé složky ročních porovnávacích výrobních
nákladů všech prvků systému, uvedených provozu průběhu
optimalizačního období [Kčs],
K diskontovaný součet průměrných ročních proměnných nákladů
[Kčs],
Strmost této přímky dána velikostí konstanty tedy součtu stálé složky
výrobních nákladů, která udává základní citlivost kriteriální hodnoty investič
ních nákladech.50)
t=1i l
Dále budeme uvažovat relativní změnu investičních nákladů současně všech
prvků výrobního systému výši AN, setinách střední (deterministické)
hodnoty.; .51)
t l
Ze vztahu (4.51) podle *n, tedy
= N,„X„ konst.52)
Q i
rovnici přímky podle (4.
Tak obdržíme konečný upravený tvar kritéria uvažováním relativních změn
investičních nákladů
T0 nt
Nvpr0= xN) Ní,K„ [Kčs] (4.., (4..54)
Ki —K2
kde indexy značí varianty. Konstanta udává posun přímky směru svislé osy. Obecně znamená, bodě určeném
předchozím vztahem dochází záměně pořadí ekonomické výhodnosti posuzova
ných variant.
Vyjádří-li takové přímky například pro dvě varianty rozvoje zkoumaného
výrobního systému, lze snadno obecně zjistit bod, kterém protínají, tj
