Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 167 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tc-tém roce) bude předmětem jiných optimalizačních úvah, prováděných později, tedy lepší znalostí vývoje. Melenťjev této souvislosti uvádí ([4] str.22) odpověď uvedena v odstavcích 3. Autoři námitek též tvrdí, toto kritérium bude zvýhodňovat varianty takovými prvky uváděnými provozu konci optimalizačního období, které budou mít nižší investiční zato vyšší provozní náklady, jelikož poslední vlastnost prvků kritériu nemůže dostatečně projevit, protože bude realizovat ve větší míře roce T0-tém.36) kritéria Brajlova [81], které je formulováno jako součet investičních provozních nákladů nekonečně dlouhé období. Snažit zahrnutí vývoje jen části soustavy postoptimalizačním období rozhodování optimalizačním období znamenalo předčasné rozho­ dování odporující zásadě přijímání rozhodnutí pravý čas (viz odst. To, optimalizačním kritériu neuvažuje další rozvoj soustavy tím související změny jejích provozních nákladů T0-tém roce, správné, protože období postoptimalizační (tj. korekční období Tn, jehož délka však není jednoznačně určena.4 4.36a) vede řadu autorů tomu, že interpretují toto kritérium jako platné pro objekt, který let postupně buduje částečně provozuje Tc-tého roku, němž objekt dosáhl svých projektových parametrů skončilo období jeho „záběhu“, němž nastává období „normálního“ (ustáleného) provozu konstantními ročními vlastními náklady výši Nvl>To+i.3.36) nezanedbávají provozní náklady T0-tém roce prvků instalovaných soustavě konci optimalizačního období, svědčí to, se v sovětské literatuře uznává identita kritérií (4. 4. 252), že z toho důvodu navrhuje Energoseťprojekt doplnit období T0o další tzv.3.KRITÉRIA OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH USTAV Nvi,t0+i vlastní náklady soustavy roce T0+ [Kčs], ANvir přírůstek vlastních nákladů soustavy T-tém roce, pro něž platí ANylT NV]T—N„1,T-1 [Kčs], Pro podmínku rovnosti inkrementálního činitele času normativního koefici­ entu efektivnosti investic (tj. Vypustíme-li (pro snadnější porovnání formou zápisu kritéria Bolotova) kritéria 173 . Ščaveleva kritériem průměrných ročních výrobních nákladů. Proti takové interpretaci pak často uvádí námitka, při optimalizaci rozvoje energetických soustav máme činění nepřetržitě rozvíjejícím objektem, u něhož neexistuje období ustáleného provozu, protože T„-tém roce něm budou přibývat nové prvky následkem toho budou měnit provozní náklady i dosavadních prvků.4. tom, že kritériích (4. Obavy správnost předpokladu o opakování provozních nákladů prvků soustavy T0-tém roce vyskytovaly už dříve souvislosti kritérii (3.3. Potvrdil náš výzkum [79, 82], který prokázal velkou míru shody kritérií Bolotova resp. Zvláště zápis tvaru (4.36b) uvádí oficiální sovětská směrnice [47].3). pro keín) lze snadno dokázat identitu obou posledních zápisů tohoto kritéria, které tvaru (4.112) nebo (4. Nepovažuji tyto námitky opodstatněné doplnění optimalizačního období o další korekční období pokládám zbytečné