Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Melenťjev této souvislosti uvádí ([4] str.22) odpověď uvedena
v odstavcích 3.
Nepovažuji tyto námitky opodstatněné doplnění optimalizačního období
o další korekční období pokládám zbytečné. korekční
období Tn, jehož délka však není jednoznačně určena.KRITÉRIA OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH USTAV
Nvi,t0+i vlastní náklady soustavy roce T0+ [Kčs],
ANvir přírůstek vlastních nákladů soustavy T-tém roce, pro něž platí
ANylT NV]T—N„1,T-1 [Kčs],
Pro podmínku rovnosti inkrementálního činitele času normativního koefici
entu efektivnosti investic (tj.4 4. pro keín) lze snadno dokázat identitu obou
posledních zápisů tohoto kritéria, které tvaru (4.3.3).
Vypustíme-li (pro snadnější porovnání formou zápisu kritéria Bolotova) kritéria
173
.3.
Potvrdil náš výzkum [79, 82], který prokázal velkou míru shody kritérií
Bolotova resp.36b) uvádí oficiální sovětská
směrnice [47].36) nezanedbávají provozní náklady T0-tém roce prvků
instalovaných soustavě konci optimalizačního období, svědčí to, se
v sovětské literatuře uznává identita kritérií (4.3. tom,
že kritériích (4.4. 252), že
z toho důvodu navrhuje Energoseťprojekt doplnit období T0o další tzv. Obavy správnost předpokladu
o opakování provozních nákladů prvků soustavy T0-tém roce vyskytovaly už
dříve souvislosti kritérii (3. Tc-tém roce) bude
předmětem jiných optimalizačních úvah, prováděných později, tedy lepší
znalostí vývoje. Autoři námitek též tvrdí, toto kritérium bude zvýhodňovat
varianty takovými prvky uváděnými provozu konci optimalizačního období,
které budou mít nižší investiční zato vyšší provozní náklady, jelikož poslední
vlastnost prvků kritériu nemůže dostatečně projevit, protože bude realizovat
ve větší míře roce T0-tém. Snažit zahrnutí vývoje jen části soustavy postoptimalizačním
období rozhodování optimalizačním období znamenalo předčasné rozho
dování odporující zásadě přijímání rozhodnutí pravý čas (viz odst. To, optimalizačním kritériu neuvažuje další
rozvoj soustavy tím související změny jejích provozních nákladů T0-tém
roce, správné, protože období postoptimalizační (tj.36a) vede řadu autorů tomu, že
interpretují toto kritérium jako platné pro objekt, který let postupně
buduje částečně provozuje Tc-tého roku, němž objekt dosáhl svých
projektových parametrů skončilo období jeho „záběhu“, němž nastává
období „normálního“ (ustáleného) provozu konstantními ročními vlastními
náklady výši Nvl>To+i. Ščaveleva kritériem průměrných ročních výrobních nákladů. 4.112) nebo (4. Zvláště zápis tvaru (4.
Proti takové interpretaci pak často uvádí námitka, při optimalizaci rozvoje
energetických soustav máme činění nepřetržitě rozvíjejícím objektem,
u něhož neexistuje období ustáleného provozu, protože T„-tém roce něm
budou přibývat nové prvky následkem toho budou měnit provozní náklady
i dosavadních prvků.36) kritéria Brajlova [81], které je
formulováno jako součet investičních provozních nákladů nekonečně dlouhé
období
