Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
elektrizačních) soustav, lze však zobecnit pro
případ rozvoje jiného typu energetických soustav. výstavby provozu
od prvního roku optimalizačního období.
A. Není bez zajímavosti, většina publikací pochází socialistických zemí,
v nichž zřejmě věnovalo více pozornosti optimalizaci rozvoje energetických
soustav.
B Kritéria optimalizace dalšího rozvoje soustavy existující již před počátkem
optimalizačního období, která kromě nových objektů uvažují též objekty
dosavadní soustavy včetně jejich postupného vyřazování během optimali
začního období.
V roce 1970 publikoval Bojarski [80] kritérium tvaru měrných výrobních
nákladů počítaných celé ekonomické životnosti jednotlivých prvků
171
.
Základním problémem řešeným těchto publikacích volba takového kritéria
optimalizace rozvoje soustavy, které splňovalo tyto požadavky:
1. věcné správnosti, umožňující dostatečně korektní srovnání posuzovaných
variant rozvoje,
2.
V souladu uvedeným dělením budeme dále postupovat přehledu kriteriálních
funkcí.
Předmětem tohoto odstavce analýza porovnání některých navržených
kritérií, především jejich věcné správnosti. zvládnutelnosti výpočtu pomocí existující výpočetní techniky,
3. nejvhodnější formy pro početní zpracování. Provedený výzkum [54] prokázal, srovnání posuzovaných variant
rozvoje soustavy shodnou dobu porovnání stejným energetickým efektem je
korektnější bázi průměrných ročních hodnot (za ekonomickou životnost každé
ho prvku) než bázi součtu těchto hodnot (nákladů resp. Kritéria optimalizace rozvoje nově vzniklých soustav
Kritéria, která publikovali Klíma Jirešová 1968 [76 79], reprezentuje
dobře vztah (4.KRITÉRIA OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
i rešerši literatury tomuto problému prací provedených mezinárodních
energetických organizacích (Komise pro elektrickou energii EHK OSN, Stálá
komise pro elektrickou energii RVHP, Světová energetická konference, CIGRÉ
aj. náhodou toto kritérium tvar průměrných ročních
nákladů.). Velká část publikovaných kritérií optimalizace formulována pro případ
rozvoje elektrárenských (resp.
Většina autorů navrhuje pouze kritéria typu někteří pak oba uvedené typy. zisků), za
optimalizační období, ekonomické životnosti jednotlivých prvků jinou
dobu. Tato kritéria neberou úvahu
dosavadní část systému, který již době optimalizace vybudován
a provozován.
Podle přístupu autorů možno rozdělit kritéria dvou skupin:
A Kritéria optimalizace rozvoje nově vzniklé soustavy, tj.27)
