Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
KRITÉRIA OPTIM ALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
projektování výstavby (tedy např. považuji větší chybu, než použít
alespoň odborného odhadu. elektráren spalujících fosilní palivo, jejichž podíl však bude silně klesat), je
uvedený předpoklad podmíněný. později, protože takové
rozhodnutí nebylo realizovatelné, dříve, protože předčasné rozhodnutí
bude vzhledem rostoucí neurčitosti budoucích let méně správné. Pouze takových prvků, jejichž
efektivnost jejich stárnutím zhoršuje jejichž využití tedy mělo snižovat
(např. Rozhodnutí, které základě těchto údajů učiní, vztahuje jen prvá léta
optimalizačního období, nichž musí rozhodnout dnes. některé tepelné sítě, elektrická
vedení stanice, teplárny apod.
plynovody, ropovody, prvky elektrických sítí, doly, úpravny, jaderné elektrárny,
vodní elektrárny, kotelny apod. náklady nebo
výrobu) oněch vzdálenějších let nulové.
Mnozí odpůrci dynamických (kumulativních) kritérií optimalizace rozvoje sous
tav kritizují skutečnost, při delším optimalizačním období (10 let) při
relativně delších ekonomických životnostech energetických objektů (25 let),
se optimalizačních kritérií musí dosazovat údaje dosti (několik desítek let)
vzdálené budoucnosti. na
období příští pětiletky), zatímco představa rozvoji soustavy následujících
pětiletkách neměla být pokládána ještě definitivní měla být zpřesněna až
v dobách pozdějších, nutných pro přijetí rozhodnutí.), předpoklad konstatní výše těchto nákladů
oprávněný, nejen roce T„-tém, ale před ním.
Vzhledem tomu, stále větší podíl prvků energetických soustav lze pokládat
za prvky neměnným využitím, neznamená velké znepřesnění optimalizačních
169
. let). výrobní efekt (např. Nesou
hlasím touto kritikou, neboť přijaté rozhodnutí mít podle citovaného pravidla
vliv realizaci pouze těch objektů, nichž musí být rozhodnuto (např. Značná neurčitost těchto údajů prý velmi snižuje kvalitu
těchto optimalizačních rozhodnutí, tím také vhodnost takových kritérií. Pokládám mylné tvrzení, že
dosazováním provozních nákladů prvků rozvíjené soustavy let
předurčujeme základě takto neurčitých údajů rozvoj soustavy těchto 40
let.29).), avšak dosáhne ještě T0-tého roku jmenovité
hodnoty, platí uvedený předpoklad také (navíc ještě tím, již budoucnosti
nebude nich tento nárůst cyklicky opakovat). Občasné návrhy, např.
Vraťme však ještě předpokladu výši proměnných nákladů T0-tém roce,
který uveden pod vztahem (4.
vzdálenější léta vůbec nebrat vědomí kritéria zahrnovat jen údaje prvých
5—10 let optimalizačního období, znamenají pokládat údaje (např. objektů, jejichž zatížení po
jejich uvedení provozu postupně roste (např. energetických objektů, využívaných od
začátku jejich provozu projektovanou kapacitu resp.
Ostatně, odpůrci dynamických kritérií optimalizace nepředkládají žádnou ro
zumnou alternativu těmto metodám, která odstranila nutnost zahrnovat
neurčité údaje vzdálenějších let rozhodovacího kritéria. Vývoj soustavy
v dalších letech bude založen pozdějších rozhodnutích, vycházejících relativně
méně neurčitých údajů
