Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Nesou
hlasím touto kritikou, neboť přijaté rozhodnutí mít podle citovaného pravidla
vliv realizaci pouze těch objektů, nichž musí být rozhodnuto (např.29). elektráren spalujících fosilní palivo, jejichž podíl však bude silně klesat), je
uvedený předpoklad podmíněný. let). Vývoj soustavy
v dalších letech bude založen pozdějších rozhodnutích, vycházejících relativně
méně neurčitých údajů.
Vraťme však ještě předpokladu výši proměnných nákladů T0-tém roce,
který uveden pod vztahem (4. na
období příští pětiletky), zatímco představa rozvoji soustavy následujících
pětiletkách neměla být pokládána ještě definitivní měla být zpřesněna až
v dobách pozdějších, nutných pro přijetí rozhodnutí. Rozhodnutí, které základě těchto údajů učiní, vztahuje jen prvá léta
optimalizačního období, nichž musí rozhodnout dnes.), předpoklad konstatní výše těchto nákladů
oprávněný, nejen roce T„-tém, ale před ním.KRITÉRIA OPTIM ALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
projektování výstavby (tedy např.
Ostatně, odpůrci dynamických kritérií optimalizace nepředkládají žádnou ro
zumnou alternativu těmto metodám, která odstranila nutnost zahrnovat
neurčité údaje vzdálenějších let rozhodovacího kritéria. Pouze takových prvků, jejichž
efektivnost jejich stárnutím zhoršuje jejichž využití tedy mělo snižovat
(např.
plynovody, ropovody, prvky elektrických sítí, doly, úpravny, jaderné elektrárny,
vodní elektrárny, kotelny apod. objektů, jejichž zatížení po
jejich uvedení provozu postupně roste (např. některé tepelné sítě, elektrická
vedení stanice, teplárny apod. Pokládám mylné tvrzení, že
dosazováním provozních nákladů prvků rozvíjené soustavy let
předurčujeme základě takto neurčitých údajů rozvoj soustavy těchto 40
let.
vzdálenější léta vůbec nebrat vědomí kritéria zahrnovat jen údaje prvých
5—10 let optimalizačního období, znamenají pokládat údaje (např.), avšak dosáhne ještě T0-tého roku jmenovité
hodnoty, platí uvedený předpoklad také (navíc ještě tím, již budoucnosti
nebude nich tento nárůst cyklicky opakovat).
Vzhledem tomu, stále větší podíl prvků energetických soustav lze pokládat
za prvky neměnným využitím, neznamená velké znepřesnění optimalizačních
169
. později, protože takové
rozhodnutí nebylo realizovatelné, dříve, protože předčasné rozhodnutí
bude vzhledem rostoucí neurčitosti budoucích let méně správné.
Mnozí odpůrci dynamických (kumulativních) kritérií optimalizace rozvoje sous
tav kritizují skutečnost, při delším optimalizačním období (10 let) při
relativně delších ekonomických životnostech energetických objektů (25 let),
se optimalizačních kritérií musí dosazovat údaje dosti (několik desítek let)
vzdálené budoucnosti. energetických objektů, využívaných od
začátku jejich provozu projektovanou kapacitu resp. výrobní efekt (např. náklady nebo
výrobu) oněch vzdálenějších let nulové. Občasné návrhy, např. považuji větší chybu, než použít
alespoň odborného odhadu. Značná neurčitost těchto údajů prý velmi snižuje kvalitu
těchto optimalizačních rozhodnutí, tím také vhodnost takových kritérií
