Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 142 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zvláštním případem rozvoje výrobního systému jeho práce (chod). Optimali­ zace rozvoje energetiky musí přitom vycházet pojetí energetiky jako komplexní­ ho systému, což vede tak značnému objemu optimalizačních úloh, zpravidla nemohou být řešeny bez použití metod matematického modelování počítačů. V každém případě však lze říci, při rozvoji výrobního systému jde obvykle i výstavbu nových prvků, málokdy lze rozvoj systému uskutečňovat jen čerpáním jeho rezerv.OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV Vývoj systému čase jednou základních vlastností každé ekonomické soustavy, neboť požadavky společnosti kvantitu kvalitu užitných hodnot stále rostou. Rozvoj výrobního systému lze tedy definovat jako kvantitativní kvalitativní zabezpečování požadavků společnosti produkci tohoto systému daném období výstavbou nového výrobního zařízení vhodným provozováním veškerého výrob­ ního zařízení tohoto systému. tomto případě výrobním systému nedochází k výstavbě nového výrobního zařízení, nemění tedy počet prvků systému. Jako příklad lze uvést rozvoj elektrizační soustavy, vyvolaný růstem spotřeby elektřiny, který se může uskutečňovat souběžného poklesu počtu elektráren soustavě (prvků tohoto systému), protože nově budované velké elektrárny mohou jak pokrýt přírůstky spotřeby elektřiny, tak nahradit výrobu starších neekonomických elektráren. Těmto požadavkům lze vyhovět jen nepřetržitým procesem realizace značného množství různorodých opatření oblasti provozu existujících systémů a jejich prvků, jejich rekonstrukce budování nových systémů prvků (objektů). Nejobecnější zřejmě kombinace obou způsobů, přičemž převažuje složka budování nových prvků, tedy investiční proces. Pouhá změna počtu prvků systému tedy ještě neznamená rozvoj systému. Počet prvků systému tedy může klesnout systém přesto rozvíjí, protože prvky nově vřazené systému mají vyšší úroveň jsou kvantitativně i kvalitativně zabezpečovat požadavky společnosti elektřinu. Cílem optimalizace rozvoje systému určení racionální skladby posloupnosti těchto opatření včasné zabezpečení podmínek nutných pro jejich realizaci. Prací či chodem výrobního systému rozumíme kvantitativní kvalitativní zabezpečování požadavků společnosti daném období vhodným provozováním veškerého výrob­ ního zařízení daného systému. Výrobní systém obvykle rozvíjí především budováním nových prvků, není to však jediný způsob rozvoje, neboť rozvoj působí změny dosavadní struktuře systému, upevňování existujících vytváření nových vazeb systému apod. 148 . když je budování nových prvků vazeb systému projevem jeho rozvoje, neplatí obecně, počet prvků vazeb systému jeho rozvojem roste. Hlavním cílem optimalizace rozvoje energetiky výběr nejefektivnějšího způsobu výroby, přeměn, dopravy užití všech forem energie, jejíž celková spotřeba byla stanovena vyšší hierarchické úrovni směrnicemi plánu