Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Setrvačnost rozvoje charakterizována schopností systému odolávat vnějším
i vnitřním vlivům usilujícím změnit dříve udaný směr rozvoje systému. důsledku vlivu této vlastnosti zřejmé, optimální rozvoj
(chod) systému musí být formulován respektováním celého souhrnu časových
intervalů posuzovaného období.
1.1. Např. Optimalizace rozvoje výrobních systémů
Všimněme nejdříve pojmu rozvoj systému. Příliš malá setrvačnost systému však také
negativní vlastností, neboť takový systém vyžaduje velmi dokonalé řízení, aby
udržel rovnovážný rozvoj při výskytu sebenepatrnějších rušivých podnětů vlivů. Při zavádění zásadně
nových technických řešení (nové typy jaderných reaktorů, nový stupeň jmenovité
ho napětí elektrického vedení atp.) tato doba prodlužuje více let. energetických soustavách velmi souvisí známou
tendencí koncentrace výroby. umělých komplexních systémů počítáme vlastnostem rozvoje
těchto systémů rovnovážnost, setrvačnost, kontinuitu, stabilitu neurčitost. Pro rozvíjející energetické
soustavy, při jejich charakteristických strukturálních změnách, tato vlastnost
velmi důležitá.
Setrvačnost rozvoje systému velmi důležitá vlastnost, níž praxi
střetáváme neustále.
Jinými slovy, objektivní setrvačnost rozvoje energetických systémů průběhu
pětiletého časového úseku téměř absolutní pro zavádění zásadně nových
výsledků vědeckotechnického pokroku vzrůstá tato setrvačnost dobu více
let. Příliš velká
setrvačnost rozvoje systému není žádoucí, neboť systém pak malou manévrova-
telnost nedostatečnou řiditelnost.
K této lhůtě třeba ještě příčíst roky projektové průzkumné práce,
takže většiny prvků energetických systémů uplyne přijetí rozhodnutí
o výstavbě objektu jeho uvedení provozu let.2. Vlastnosti rozvoje výrobních systémů
Systém cílovým chováním směřuje vždy dosažení určité rovnováhy. Obecně jím chápe změna stavu
systému časem. Rozvíje
jící systém však musí být při svém chodu (fungování) každém okamžiku též
v rovnovážném stavu. Tento specifický rozvoj systému lze nazvat „rovnovážným
rozvojem“ [7].2.1. Princip rovnovážného rozvoje zvláště významný energetických
systémů, charakterizovaných soudobostí procesů výroby spotřeby, neboť
i krátkodobé porušení rovnováhy mezi těmito procesy vede těchto systémech
k havarijním situacím, vážně narušujícím chod národního hospodářství.
IM ELEKTRARHA A
konw nový podnik
675 DUKOVANY
tocťmfóiró knih«vti«
. Zvyšování koncentrace získávání, přeměn dopravy
různých forem energie cestou zvětšování jednotkových výkonů energetických
zařízení objektů provázeno většiny těchto prvků energetických soustav
prodlužováním lhůt výroby zařízení výstavby objektů průměru let.
Kontinuita rozvoje systému chápe jako vlastnost působení předcházejícího
stavu systému jeho následující stav naopak
