Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Proto autor doporučuje při vyjadřování nákladů neskladovatelné formy
energie respektovat vždy uvedené dvě složky nákladů odlišného charakteru, :
a) stálou složku, která zahrnuje náklady udržení pohotovosti energetické
soustavy dodávce energie, tedy náklady nezávislé množství dodané energie;
b) proměnnou složku, která zahrnuje náklady závislé spotřebě energie určité
formy.],
npr měrné proměnné náklady dodávky [Kčs/MWh, Kčs/MJ,
Kčs/m3],
Tm roční využití maximálního výkonu [h] definované vztahem
W
Tm= (3. Pro ilustraci uvedme příklad.
Podle toho, kterou stránku zásobování společnosti energií představují, nazývají
se často tyto dvě složky náklady výkon náklady práci (energii).121)
kde jsou roční výrobní náklady dodávky energie [Kčs],
N„ Npt stálá proměnná složka těchto nákladů [Kčs],
Pm maximální roční výkon (zatížení) [MW, MJ/h, m3/h],
W roční množství energie [MWh, MJ, m3],
ttstm měrné stálé náklady vztažené maximální výkon
[Kčs/MW apod.123), závisí měrné výrobní náklady energie době
využití maximálního výkonu (zatížení), neboť čím nižší využití Pm, tím vyšší měrné
náklady nv. Ocenění MWh pro určitého odběratele se
135
. Proto měrné náklady špičkový odběr energie budou obecně vyšší
než průměrné výrobní náklady příslušné soustavě, neboť využití maximálního
výkonu soustavě obecně vyšší než využití maxima určitého špičkového
(sezonního) odběratele.123)
” m
Jak plyne vztahu (3.5
Jak vyjádřit náklady dodávku elektřiny odběrateli takové elektrizační soustavě, níž jsou
průměrné výrobní náklady elektřiny 320 Kčs/MWh, toho proměnná složka činí 140 Kčs/MWh? Roční
využití maxima soustavy 600 čehož plynou měrné stálé náklady vztažené maximální zatížení
soustavy výši 180 6600= 188 000 Kčs/MW.122)
■* m
Průměrné měrné výrobní náklady určité formy energie pak činí
nv ‘+npt [Kčs/MWh, Kčs/MJ, Kčs/m3] (3. Výrobní
náklady určité formy energie pak budou dány vztahem
K Nst+ Npr= Pmnslm+W npr= Pm(nslm+ ninpT) [Kčs], (3.
Príklad 3.CEŇOVÁNÍ ENERGIE OPTIM ALIZAČNÍCH VÝPOČTECH
směnách, podruhé pro vytápění sídliště závislé průběhu venkovních teplot
a potřetí pro cukrovar, jehož délka kampaně bude závislá úrodě řepy
