Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
122)
■* m
Průměrné měrné výrobní náklady určité formy energie pak činí
nv ‘+npt [Kčs/MWh, Kčs/MJ, Kčs/m3] (3.CEŇOVÁNÍ ENERGIE OPTIM ALIZAČNÍCH VÝPOČTECH
směnách, podruhé pro vytápění sídliště závislé průběhu venkovních teplot
a potřetí pro cukrovar, jehož délka kampaně bude závislá úrodě řepy. Ocenění MWh pro určitého odběratele se
135
. Výrobní
náklady určité formy energie pak budou dány vztahem
K Nst+ Npr= Pmnslm+W npr= Pm(nslm+ ninpT) [Kčs], (3.],
npr měrné proměnné náklady dodávky [Kčs/MWh, Kčs/MJ,
Kčs/m3],
Tm roční využití maximálního výkonu [h] definované vztahem
W
Tm= (3.
Príklad 3.5
Jak vyjádřit náklady dodávku elektřiny odběrateli takové elektrizační soustavě, níž jsou
průměrné výrobní náklady elektřiny 320 Kčs/MWh, toho proměnná složka činí 140 Kčs/MWh? Roční
využití maxima soustavy 600 čehož plynou měrné stálé náklady vztažené maximální zatížení
soustavy výši 180 6600= 188 000 Kčs/MW.
Proto autor doporučuje při vyjadřování nákladů neskladovatelné formy
energie respektovat vždy uvedené dvě složky nákladů odlišného charakteru, :
a) stálou složku, která zahrnuje náklady udržení pohotovosti energetické
soustavy dodávce energie, tedy náklady nezávislé množství dodané energie;
b) proměnnou složku, která zahrnuje náklady závislé spotřebě energie určité
formy. Pro ilustraci uvedme příklad.123)
” m
Jak plyne vztahu (3.
Podle toho, kterou stránku zásobování společnosti energií představují, nazývají
se často tyto dvě složky náklady výkon náklady práci (energii).121)
kde jsou roční výrobní náklady dodávky energie [Kčs],
N„ Npt stálá proměnná složka těchto nákladů [Kčs],
Pm maximální roční výkon (zatížení) [MW, MJ/h, m3/h],
W roční množství energie [MWh, MJ, m3],
ttstm měrné stálé náklady vztažené maximální výkon
[Kčs/MW apod. Proto měrné náklady špičkový odběr energie budou obecně vyšší
než průměrné výrobní náklady příslušné soustavě, neboť využití maximálního
výkonu soustavě obecně vyšší než využití maxima určitého špičkového
(sezonního) odběratele.123), závisí měrné výrobní náklady energie době
využití maximálního výkonu (zatížení), neboť čím nižší využití Pm, tím vyšší měrné
náklady nv
