Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
nich výpočtech při vyjadřování nákladů energii.
Tento fakt markantně ovlivňuje vzájemný vztah dvou částí nákladů výrobu
určité formy energie, stálých proměnných nákladů (viz odst.
Na rozdíl těchto druhů výroby určuje využití základních prostředků dodavate
le neskladovatelných forem energie odběratel nikoliv výrobce. 2. Technologická propojenost všech výrobních, dopravních spotřebních prvků
v rámci určité energetické soustavy (elektrizační, teplofikační, plynofikační)
a nemožnost individuální identifikace trojice výrobce dopravce uživatel pro
jednotku produkce (pro jednotku určité formy energie). schopnost uspokojit stejnou potřebu) přesně
definované jednotky určité formy energie (určité kvality, určitém čase místě
v energetické soustavě), avšak přitom různá (individuální) výše nákladů výrobu
a dopravu téže jednotky.1. tyto zvláštnosti:
1. Tím ovlivňuje
odběratel průměrné výrobní náklady jednotku určité formy energie jemu
dodané. každého
druhu výroby lze její celkové výrobní náklady rozdělit stálé náklady, nezávislé
na změnách objemu výroby, tj. Průměrné výrobní náklady pánské košile, osobního
automobilu nebo soustruhu daném výrobním závodě mohou být podstatně
ovlivněny využitím instalovaného výrobního zařízení směně směnností výroby
a nebudou závislé tom, kdy spotřebitel tyto výrobky koupí anebo dokonce,
kdy bude používat.
Nelze proto pokládat správné např. 3.
2.
U výrob skladovatelnou produkcí může výrobce regulovat průměrné náklady
jednotky produkce ovlivněním podílu jejich stálé proměnné části změnou
využití základních prostředků. Navíc ještě jednotliví odběratelé (skupiny odběratelů) různého charakteru
a různých dobách budou vyvolávat různé průměrné náklady dodávku téhož
množství energie. Nedostatečná (až nepatrná) skladovatelnost řady forem energie, tedy
i značná sóudobost procesů výroby spotřeby nutnost udržování záloh.5).
4.3. velmi rozšířené oceňování některých
forem energie (elektřiny, tepla, plynu) vycházející průměrných nákladů jejich
dodávku průměru příslušné soustavě, určité období atp. rámci dané výrobní kapacity nezávislé na
množství výrobků (jako jsou např. této
zvláštnosti již byla řeč odst. odpisy, úroky, režie, aj. Jde např.).
3.1, kde byla dokumentována příkladě
elektrizační soustavy. Toto „průměrová-
ní“ nepřihlíží druhé uvedených zvláštností, tj. Jistě budou různé měrné náklady při stejné roční
dodávce páry jednou pro celoroční technologický odběr textilky pracující dvou
134
.) proměnné
náklady, které mění úměrně změnou objemu výroby (množství výrobků). Poměrně značná vzájemná zaměnitelnost různých energetických zdrojů při
získávání ušlechtilých forem energie (elektřiny, tepla, plynu) také zaměnitelnost
různých forem energie fázi konečné spotřeby (pro účely tepelné pohony). Jednotná užitná hodnota (tj. soudobosti výroby spotřeby,
a tedy faktu, velikost průběh spotřeby ovlivní rozhodujícím způsobem
náklady jednotku spotřebované formy energie
