Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
),
b) rozvíjející komplexní systémy cílovým chováním, nichž člověk (pracov
ní kolektivy) součástí řídících řízených částí systému. Jako
systém jsme totiž schopni označit jen vlastnosti reality (na nás nezávislé
skutečnosti), které jsme dokázali rozeznat. se
týká zvláště prací usilujících řešena problému řízení těchto systémů pomocí
0 Někteří autoři [4, používají podobném smyslu název velký systém. těchto umělých systémů lze ještě rozlišovat:
a) nerozvíjející mechanické automatické systémy, pracující pod kontrolou
člověka (válcovací trať, jaderný reaktor, automatizovaná výrobní linka, výpočetní
systém apod. Tento typ
lze předběžně vymezit takto: reálný, hierarchicky vybudovaný neustále se
rozvíjející systém jednoty člověk stroj okolí daným cílem řízení, přičemž
typická pro něj neúplná poznatelnost (neurčitost) kvantitativních charakteristik
jeho rozvoje.
Konkrétní (reálný) systém takový, jehož všechny prvky jsou předměty
(hmotné věci).ZÁK LAD SYSTÉM OVÉ POJMY
Otevřený systém systém, který definováno okolí, tj.
Abstraktní systém takový, jehož všechny prvky jsou pojmové kategorie
(abstraktní, nehmotné věci).
1.
2.
Při studiu těchto systémů velmi důležité správně určit úlohu člověka. Biologické (živé) systémy.
Předmětem této knihy poslední typ komplexních systémů (typ 3b). základním vlastnostem těchto systémů patří: rozvoj rámci
existujících omezení, početnost diskrétnost nelineárních závislostí, zpětná vazba,
samoorganizace adaptivita. Umělé systémy, vytvořené lidmi, souhrnu charakterizující výrobní síly
a výrobní vztahy společnosti.
Hierarchický systém charakterizován postupným vertikálním víceúrovňovým
členěním podsystémy.
Podle [7] komplexní (velké) systémy, které nás světě obklopují, často dělí
na tři základní skupiny.
Dynamický systém takový, jehož stav čase mění.
Při používání těchto názvů různých typů systémů pro označování reality bychom
si měli být vědomi relativity vlastností námi rozpoznaných existující realitě.
15
.
Systém cílovým chováním chová tak, aby svými reakcemi podněty
směřoval dosažení daného cíle (žádoucího stavu, struktury nebo chování).0.
Komplexní systém složitý rozsáhlý systém velkým počtem různorodých
prvků vazeb.
3. Přírodní (neživé) systémy mikro- makrosvěta.
Statický systém takový, jehož stav čase nemění. definován alespoň
jeden vstup anebo výstup
