Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 12 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Statický systém takový, jehož stav čase nemění. Při studiu těchto systémů velmi důležité správně určit úlohu člověka. Biologické (živé) systémy. Podle [7] komplexní (velké) systémy, které nás světě obklopují, často dělí na tři základní skupiny. se týká zvláště prací usilujících řešena problému řízení těchto systémů pomocí 0 Někteří autoři [4, používají podobném smyslu název velký systém. 15 . 3.ZÁK LAD SYSTÉM OVÉ POJMY Otevřený systém systém, který definováno okolí, tj.0.), b) rozvíjející komplexní systémy cílovým chováním, nichž člověk (pracov­ ní kolektivy) součástí řídících řízených částí systému. Tento typ lze předběžně vymezit takto: reálný, hierarchicky vybudovaný neustále se rozvíjející systém jednoty člověk stroj okolí daným cílem řízení, přičemž typická pro něj neúplná poznatelnost (neurčitost) kvantitativních charakteristik jeho rozvoje. Přírodní (neživé) systémy mikro- makrosvěta. definován alespoň jeden vstup anebo výstup. Systém cílovým chováním chová tak, aby svými reakcemi podněty směřoval dosažení daného cíle (žádoucího stavu, struktury nebo chování). Dynamický systém takový, jehož stav čase mění. Umělé systémy, vytvořené lidmi, souhrnu charakterizující výrobní síly a výrobní vztahy společnosti. Hierarchický systém charakterizován postupným vertikálním víceúrovňovým členěním podsystémy. 2. Konkrétní (reálný) systém takový, jehož všechny prvky jsou předměty (hmotné věci). Abstraktní systém takový, jehož všechny prvky jsou pojmové kategorie (abstraktní, nehmotné věci). těchto umělých systémů lze ještě rozlišovat: a) nerozvíjející mechanické automatické systémy, pracující pod kontrolou člověka (válcovací trať, jaderný reaktor, automatizovaná výrobní linka, výpočetní systém apod. Komplexní systém složitý rozsáhlý systém velkým počtem různorodých prvků vazeb. základním vlastnostem těchto systémů patří: rozvoj rámci existujících omezení, početnost diskrétnost nelineárních závislostí, zpětná vazba, samoorganizace adaptivita. Předmětem této knihy poslední typ komplexních systémů (typ 3b). 1. Jako systém jsme totiž schopni označit jen vlastnosti reality (na nás nezávislé skutečnosti), které jsme dokázali rozeznat. Při používání těchto názvů různých typů systémů pro označování reality bychom si měli být vědomi relativity vlastností námi rozpoznaných existující realitě