Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 111 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3).4. Pro produkci těchto investic zajištěn odbyt, žádná nich však nemusí být bezpodmínečně realizována (proto uvedeme tab. Kčs, avšak svém souhrnu investičních nákladů 500 mil. „zvýhodňovat“ varianty nižšími nároky investiční prostředky) zda nevede stejným závěrům jako toto kritérium.90), zvolíme první poslední investice investičně nejdražší varianty, tj. 3. D3, zbývajících investic jejich nulové varianty, tj. systému jsou předloženy čtyři návrhy různých investic, označených symboly , B, uspokojujících různé potřeby. Tento výpočet vychází předpokladu, uvedeného úvodu příkladu, každé investice přípustná její nulová varianta.42), neobdržíme použitelné řešení, protože varianty nejvyšším ziskem A3, B2, sice svém součtu vykazují nejvyšší celkový roční zisk 112 mil.45), vybereme každé investice jako optimální její druhou variantu, tj.44) (3. Tržby, provozní náklady zisky jsou tabulce uvedeny průměrných ročních hodnotách. Kčs. Každá navrhovaná investice tři možné technické varianty označené indexy (tab. nulovou variantu, tj. Použijeme-li však kritéria porovnávacího zisku (3. Dosadíme-Ii opět vztahu (3. Kčs. Použijeme-li kritéria vnitřní úrokové míry (3.49).EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH zisku (tj.3. Kčs . nulami všech jejích řádcích). B2, D2, přičemž celkový roční zisk systému bude činit Z„ 25,l 20,9 mil. Celkový zisk v systému tak bude podstatně vyšší Zcr= mil. Kčs. Kčs vysoce překračují daný limit 300 mil. 3.3 každé investice ještě jeden sloupec pro čtvrtou, tzv. C0. Ke shodnému výběru vedlo použití kritéria měrného zisku (3. příkladu uvažuje pro jednoduchost stejná ekonomická životnost všech investic let, dále 1,06 A=0,032. 3. Použijeme-li pro výběr optimálních variant kritéria maximálního ročního zisku (3. však případě, určitá investice 116 . Tyto obecné závěry lze názorněji ilustrovat příkladem.80) při daném omezení investičních prostředků.101) I tomto případě platí, varianta vykazující maximální nemusí dosáhnout maxima pTi, což ale podmínkou pro maximalizaci cTp (3. T=1 T=1 (3.4 V příslušném období společnost dispozici pro daný systém celkové investiční prostředky výši Nic= 300 mil.43) Nip (3. Kritérium vnitřní úrokové míry zřejmě ním příbuzná kritéria doby splacení investic nebo měrného zisku) tedy nevede výběru optimálních variant splňujících podmínky uvedené začátku článku 3.99) pouze místo budeme psát obdržíme T, ! z PTi pt) AsTž . Zkusmý výběr těch variant investic, které svém součtu investičních nákladů nepřekročí tento limit, při větším počtu investic obtížný při místně časově odděleném rozhodování nemožný. Mezi kritériem vnitřní úrokové míry kritériem porovnávacího zisku však obdobný rozpor, jaký projevil mezi prvním nich kritériem aktualizovaného zisku odst.46) nebo doby splacení investic (3.5. Příklad 3