Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
systému jsou předloženy čtyři návrhy různých investic, označených symboly ,
B, uspokojujících různé potřeby.
Použijeme-li pro výběr optimálních variant kritéria maximálního ročního zisku (3. „zvýhodňovat“ varianty nižšími nároky investiční prostředky) zda
nevede stejným závěrům jako toto kritérium. Dosadíme-Ii opět vztahu (3. Tržby, provozní náklady zisky
jsou tabulce uvedeny průměrných ročních hodnotách.3.90), zvolíme první poslední investice investičně
nejdražší varianty, tj. B2, D2, přičemž celkový roční zisk systému bude činit
Z„ 25,l 20,9 mil. Každá navrhovaná investice tři možné technické varianty
označené indexy (tab. 3.
Ke shodnému výběru vedlo použití kritéria měrného zisku (3.
Použijeme-li však kritéria porovnávacího zisku (3.45), vybereme každé investice jako optimální
její druhou variantu, tj. Kčs.99) pouze
místo budeme psát obdržíme
T, !
z PTi pt) AsTž .43) Nip (3.80) při daném
omezení investičních prostředků. Kčs. 3.
T=1 T=1
(3. D3, zbývajících investic jejich nulové varianty, tj. příkladu uvažuje pro jednoduchost stejná
ekonomická životnost všech investic let, dále 1,06 A=0,032. Zkusmý výběr těch variant investic, které svém součtu
investičních nákladů nepřekročí tento limit, při větším počtu investic obtížný při místně časově
odděleném rozhodování nemožný.3).
Příklad 3.
Mezi kritériem vnitřní úrokové míry kritériem porovnávacího zisku však
obdobný rozpor, jaký projevil mezi prvním nich kritériem aktualizovaného
zisku odst. nulami všech jejích řádcích).EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
zisku (tj. Kčs. Pro produkci těchto investic zajištěn odbyt, žádná nich však
nemusí být bezpodmínečně realizována (proto uvedeme tab. 3. C0.4
V příslušném období společnost dispozici pro daný systém celkové investiční prostředky výši
Nic= 300 mil. Kčs .5.46) nebo doby splacení investic
(3. Tyto
obecné závěry lze názorněji ilustrovat příkladem. nulovou variantu, tj. Kčs, avšak svém souhrnu investičních nákladů 500 mil.49).3 každé investice ještě jeden sloupec
pro čtvrtou, tzv.44) (3. Kčs
vysoce překračují daný limit 300 mil.4.42), neobdržíme
použitelné řešení, protože varianty nejvyšším ziskem A3, B2, sice svém součtu vykazují
nejvyšší celkový roční zisk 112 mil. Celkový zisk
v systému tak bude podstatně vyšší
Zcr= mil.
Tento výpočet vychází předpokladu, uvedeného úvodu příkladu, každé
investice přípustná její nulová varianta. však případě, určitá investice
116
.
Použijeme-li kritéria vnitřní úrokové míry (3. Kritérium vnitřní úrokové míry zřejmě ním
příbuzná kritéria doby splacení investic nebo měrného zisku) tedy nevede výběru
optimálních variant splňujících podmínky uvedené začátku článku 3.101)
I tomto případě platí, varianta vykazující maximální nemusí dosáhnout
maxima pTi, což ale podmínkou pro maximalizaci cTp (3
