Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 111 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nulami všech jejích řádcích). Příklad 3.4. C0. Dosadíme-Ii opět vztahu (3. Kčs .99) pouze místo budeme psát obdržíme T, ! z PTi pt) AsTž . 3. Kčs, avšak svém souhrnu investičních nákladů 500 mil. Pro produkci těchto investic zajištěn odbyt, žádná nich však nemusí být bezpodmínečně realizována (proto uvedeme tab. Ke shodnému výběru vedlo použití kritéria měrného zisku (3. Kčs. systému jsou předloženy čtyři návrhy různých investic, označených symboly , B, uspokojujících různé potřeby. Celkový zisk v systému tak bude podstatně vyšší Zcr= mil. Každá navrhovaná investice tři možné technické varianty označené indexy (tab.5.3). Mezi kritériem vnitřní úrokové míry kritériem porovnávacího zisku však obdobný rozpor, jaký projevil mezi prvním nich kritériem aktualizovaného zisku odst. Kčs.49). nulovou variantu, tj. D3, zbývajících investic jejich nulové varianty, tj.4 V příslušném období společnost dispozici pro daný systém celkové investiční prostředky výši Nic= 300 mil.43) Nip (3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH zisku (tj. Použijeme-li však kritéria porovnávacího zisku (3.42), neobdržíme použitelné řešení, protože varianty nejvyšším ziskem A3, B2, sice svém součtu vykazují nejvyšší celkový roční zisk 112 mil. však případě, určitá investice 116 . Kčs.101) I tomto případě platí, varianta vykazující maximální nemusí dosáhnout maxima pTi, což ale podmínkou pro maximalizaci cTp (3. Kčs vysoce překračují daný limit 300 mil.3.44) (3. Použijeme-li kritéria vnitřní úrokové míry (3.90), zvolíme první poslední investice investičně nejdražší varianty, tj. 3. Zkusmý výběr těch variant investic, které svém součtu investičních nákladů nepřekročí tento limit, při větším počtu investic obtížný při místně časově odděleném rozhodování nemožný. Tržby, provozní náklady zisky jsou tabulce uvedeny průměrných ročních hodnotách. „zvýhodňovat“ varianty nižšími nároky investiční prostředky) zda nevede stejným závěrům jako toto kritérium.45), vybereme každé investice jako optimální její druhou variantu, tj. Kritérium vnitřní úrokové míry zřejmě ním příbuzná kritéria doby splacení investic nebo měrného zisku) tedy nevede výběru optimálních variant splňujících podmínky uvedené začátku článku 3.3 každé investice ještě jeden sloupec pro čtvrtou, tzv. Tyto obecné závěry lze názorněji ilustrovat příkladem. T=1 T=1 (3. Použijeme-li pro výběr optimálních variant kritéria maximálního ročního zisku (3. 3. Tento výpočet vychází předpokladu, uvedeného úvodu příkladu, každé investice přípustná její nulová varianta. příkladu uvažuje pro jednoduchost stejná ekonomická životnost všech investic let, dále 1,06 A=0,032. B2, D2, přičemž celkový roční zisk systému bude činit Z„ 25,l 20,9 mil.46) nebo doby splacení investic (3.80) při daném omezení investičních prostředků