Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Dosadíme-Ii opět vztahu (3.4
V příslušném období společnost dispozici pro daný systém celkové investiční prostředky výši
Nic= 300 mil.43) Nip (3.42), neobdržíme
použitelné řešení, protože varianty nejvyšším ziskem A3, B2, sice svém součtu vykazují
nejvyšší celkový roční zisk 112 mil.
Ke shodnému výběru vedlo použití kritéria měrného zisku (3.
Příklad 3. Kčs
vysoce překračují daný limit 300 mil. 3.4. Zkusmý výběr těch variant investic, které svém součtu
investičních nákladů nepřekročí tento limit, při větším počtu investic obtížný při místně časově
odděleném rozhodování nemožný.
Tento výpočet vychází předpokladu, uvedeného úvodu příkladu, každé
investice přípustná její nulová varianta. příkladu uvažuje pro jednoduchost stejná
ekonomická životnost všech investic let, dále 1,06 A=0,032. nulovou variantu, tj. D3, zbývajících investic jejich nulové varianty, tj. „zvýhodňovat“ varianty nižšími nároky investiční prostředky) zda
nevede stejným závěrům jako toto kritérium.80) při daném
omezení investičních prostředků.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
zisku (tj. Tyto
obecné závěry lze názorněji ilustrovat příkladem. Kčs .44) (3.
Použijeme-li však kritéria porovnávacího zisku (3. Tržby, provozní náklady zisky
jsou tabulce uvedeny průměrných ročních hodnotách.
Mezi kritériem vnitřní úrokové míry kritériem porovnávacího zisku však
obdobný rozpor, jaký projevil mezi prvním nich kritériem aktualizovaného
zisku odst. Kčs.46) nebo doby splacení investic
(3.45), vybereme každé investice jako optimální
její druhou variantu, tj. však případě, určitá investice
116
. Kčs.
Použijeme-li pro výběr optimálních variant kritéria maximálního ročního zisku (3. Celkový zisk
v systému tak bude podstatně vyšší
Zcr= mil.5.3 každé investice ještě jeden sloupec
pro čtvrtou, tzv.99) pouze
místo budeme psát obdržíme
T, !
z PTi pt) AsTž . systému jsou předloženy čtyři návrhy různých investic, označených symboly ,
B, uspokojujících různé potřeby. C0. Kčs. 3.
Použijeme-li kritéria vnitřní úrokové míry (3.
T=1 T=1
(3. Pro produkci těchto investic zajištěn odbyt, žádná nich však
nemusí být bezpodmínečně realizována (proto uvedeme tab. B2, D2, přičemž celkový roční zisk systému bude činit
Z„ 25,l 20,9 mil. Kčs, avšak svém souhrnu investičních nákladů 500 mil.90), zvolíme první poslední investice investičně
nejdražší varianty, tj. Kritérium vnitřní úrokové míry zřejmě ním
příbuzná kritéria doby splacení investic nebo měrného zisku) tedy nevede výběru
optimálních variant splňujících podmínky uvedené začátku článku 3. nulami všech jejích řádcích). 3.3.101)
I tomto případě platí, varianta vykazující maximální nemusí dosáhnout
maxima pTi, což ale podmínkou pro maximalizaci cTp (3.49). Každá navrhovaná investice tři možné technické varianty
označené indexy (tab.3)
