Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 111 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tento výpočet vychází předpokladu, uvedeného úvodu příkladu, každé investice přípustná její nulová varianta.46) nebo doby splacení investic (3. Kčs. Zkusmý výběr těch variant investic, které svém součtu investičních nákladů nepřekročí tento limit, při větším počtu investic obtížný při místně časově odděleném rozhodování nemožný.45), vybereme každé investice jako optimální její druhou variantu, tj.4. Kritérium vnitřní úrokové míry zřejmě ním příbuzná kritéria doby splacení investic nebo měrného zisku) tedy nevede výběru optimálních variant splňujících podmínky uvedené začátku článku 3.3 každé investice ještě jeden sloupec pro čtvrtou, tzv. Celkový zisk v systému tak bude podstatně vyšší Zcr= mil. Kčs.4 V příslušném období společnost dispozici pro daný systém celkové investiční prostředky výši Nic= 300 mil. T=1 T=1 (3. Tržby, provozní náklady zisky jsou tabulce uvedeny průměrných ročních hodnotách.42), neobdržíme použitelné řešení, protože varianty nejvyšším ziskem A3, B2, sice svém součtu vykazují nejvyšší celkový roční zisk 112 mil. nulami všech jejích řádcích).49). systému jsou předloženy čtyři návrhy různých investic, označených symboly , B, uspokojujících různé potřeby. Použijeme-li kritéria vnitřní úrokové míry (3. Každá navrhovaná investice tři možné technické varianty označené indexy (tab.99) pouze místo budeme psát obdržíme T, ! z PTi pt) AsTž . Kčs. Pro produkci těchto investic zajištěn odbyt, žádná nich však nemusí být bezpodmínečně realizována (proto uvedeme tab.3. „zvýhodňovat“ varianty nižšími nároky investiční prostředky) zda nevede stejným závěrům jako toto kritérium. Použijeme-li však kritéria porovnávacího zisku (3. Dosadíme-Ii opět vztahu (3.5. nulovou variantu, tj.3). Příklad 3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH zisku (tj. Kčs vysoce překračují daný limit 300 mil. 3. však případě, určitá investice 116 . Použijeme-li pro výběr optimálních variant kritéria maximálního ročního zisku (3. příkladu uvažuje pro jednoduchost stejná ekonomická životnost všech investic let, dále 1,06 A=0,032. D3, zbývajících investic jejich nulové varianty, tj. 3. Kčs, avšak svém souhrnu investičních nákladů 500 mil.44) (3. Kčs . Mezi kritériem vnitřní úrokové míry kritériem porovnávacího zisku však obdobný rozpor, jaký projevil mezi prvním nich kritériem aktualizovaného zisku odst.43) Nip (3.101) I tomto případě platí, varianta vykazující maximální nemusí dosáhnout maxima pTi, což ale podmínkou pro maximalizaci cTp (3. C0. B2, D2, přičemž celkový roční zisk systému bude činit Z„ 25,l 20,9 mil.80) při daném omezení investičních prostředků.90), zvolíme první poslední investice investičně nejdražší varianty, tj. Ke shodnému výběru vedlo použití kritéria měrného zisku (3. 3. Tyto obecné závěry lze názorněji ilustrovat příkladem