Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 111 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3.90), zvolíme první poslední investice investičně nejdražší varianty, tj. Tržby, provozní náklady zisky jsou tabulce uvedeny průměrných ročních hodnotách. nulami všech jejích řádcích).4. Kčs.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH zisku (tj.42), neobdržíme použitelné řešení, protože varianty nejvyšším ziskem A3, B2, sice svém součtu vykazují nejvyšší celkový roční zisk 112 mil. Zkusmý výběr těch variant investic, které svém součtu investičních nákladů nepřekročí tento limit, při větším počtu investic obtížný při místně časově odděleném rozhodování nemožný. Použijeme-li pro výběr optimálních variant kritéria maximálního ročního zisku (3. D3, zbývajících investic jejich nulové varianty, tj. Každá navrhovaná investice tři možné technické varianty označené indexy (tab.45), vybereme každé investice jako optimální její druhou variantu, tj. Kčs, avšak svém souhrnu investičních nákladů 500 mil.99) pouze místo budeme psát obdržíme T, ! z PTi pt) AsTž .44) (3. Kčs vysoce překračují daný limit 300 mil. systému jsou předloženy čtyři návrhy různých investic, označených symboly , B, uspokojujících různé potřeby.46) nebo doby splacení investic (3. Mezi kritériem vnitřní úrokové míry kritériem porovnávacího zisku však obdobný rozpor, jaký projevil mezi prvním nich kritériem aktualizovaného zisku odst. Kčs. 3. „zvýhodňovat“ varianty nižšími nároky investiční prostředky) zda nevede stejným závěrům jako toto kritérium. C0. příkladu uvažuje pro jednoduchost stejná ekonomická životnost všech investic let, dále 1,06 A=0,032.5. však případě, určitá investice 116 .43) Nip (3. Kčs . nulovou variantu, tj. B2, D2, přičemž celkový roční zisk systému bude činit Z„ 25,l 20,9 mil. Celkový zisk v systému tak bude podstatně vyšší Zcr= mil.101) I tomto případě platí, varianta vykazující maximální nemusí dosáhnout maxima pTi, což ale podmínkou pro maximalizaci cTp (3.3).49). Příklad 3.4 V příslušném období společnost dispozici pro daný systém celkové investiční prostředky výši Nic= 300 mil. 3. T=1 T=1 (3. Kčs.80) při daném omezení investičních prostředků. Tento výpočet vychází předpokladu, uvedeného úvodu příkladu, každé investice přípustná její nulová varianta. Použijeme-li však kritéria porovnávacího zisku (3. Dosadíme-Ii opět vztahu (3. Tyto obecné závěry lze názorněji ilustrovat příkladem. Ke shodnému výběru vedlo použití kritéria měrného zisku (3. Pro produkci těchto investic zajištěn odbyt, žádná nich však nemusí být bezpodmínečně realizována (proto uvedeme tab.3 každé investice ještě jeden sloupec pro čtvrtou, tzv.3. Použijeme-li kritéria vnitřní úrokové míry (3. Kritérium vnitřní úrokové míry zřejmě ním příbuzná kritéria doby splacení investic nebo měrného zisku) tedy nevede výběru optimálních variant splňujících podmínky uvedené začátku článku 3