Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 111 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nulami všech jejích řádcích). nulovou variantu, tj.46) nebo doby splacení investic (3.80) při daném omezení investičních prostředků. B2, D2, přičemž celkový roční zisk systému bude činit Z„ 25,l 20,9 mil.4.90), zvolíme první poslední investice investičně nejdražší varianty, tj. 3. Tyto obecné závěry lze názorněji ilustrovat příkladem. Použijeme-li kritéria vnitřní úrokové míry (3. Kčs. C0. Ke shodnému výběru vedlo použití kritéria měrného zisku (3. Každá navrhovaná investice tři možné technické varianty označené indexy (tab. „zvýhodňovat“ varianty nižšími nároky investiční prostředky) zda nevede stejným závěrům jako toto kritérium. Kritérium vnitřní úrokové míry zřejmě ním příbuzná kritéria doby splacení investic nebo měrného zisku) tedy nevede výběru optimálních variant splňujících podmínky uvedené začátku článku 3.3. Tržby, provozní náklady zisky jsou tabulce uvedeny průměrných ročních hodnotách. Dosadíme-Ii opět vztahu (3. Příklad 3.3 každé investice ještě jeden sloupec pro čtvrtou, tzv. Kčs . Tento výpočet vychází předpokladu, uvedeného úvodu příkladu, každé investice přípustná její nulová varianta. Kčs vysoce překračují daný limit 300 mil.43) Nip (3. systému jsou předloženy čtyři návrhy různých investic, označených symboly , B, uspokojujících různé potřeby. však případě, určitá investice 116 . 3. 3. Celkový zisk v systému tak bude podstatně vyšší Zcr= mil. Kčs. Použijeme-li však kritéria porovnávacího zisku (3.45), vybereme každé investice jako optimální její druhou variantu, tj.44) (3. Mezi kritériem vnitřní úrokové míry kritériem porovnávacího zisku však obdobný rozpor, jaký projevil mezi prvním nich kritériem aktualizovaného zisku odst.101) I tomto případě platí, varianta vykazující maximální nemusí dosáhnout maxima pTi, což ale podmínkou pro maximalizaci cTp (3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH zisku (tj.5. Pro produkci těchto investic zajištěn odbyt, žádná nich však nemusí být bezpodmínečně realizována (proto uvedeme tab.99) pouze místo budeme psát obdržíme T, ! z PTi pt) AsTž . příkladu uvažuje pro jednoduchost stejná ekonomická životnost všech investic let, dále 1,06 A=0,032. D3, zbývajících investic jejich nulové varianty, tj. Použijeme-li pro výběr optimálních variant kritéria maximálního ročního zisku (3. Kčs. T=1 T=1 (3.49).4 V příslušném období společnost dispozici pro daný systém celkové investiční prostředky výši Nic= 300 mil.3). Kčs, avšak svém souhrnu investičních nákladů 500 mil. Zkusmý výběr těch variant investic, které svém součtu investičních nákladů nepřekročí tento limit, při větším počtu investic obtížný při místně časově odděleném rozhodování nemožný.42), neobdržíme použitelné řešení, protože varianty nejvyšším ziskem A3, B2, sice svém součtu vykazují nejvyšší celkový roční zisk 112 mil