Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Každá navrhovaná investice tři možné technické varianty
označené indexy (tab. Kčs
vysoce překračují daný limit 300 mil.44) (3. 3. D3, zbývajících investic jejich nulové varianty, tj. příkladu uvažuje pro jednoduchost stejná
ekonomická životnost všech investic let, dále 1,06 A=0,032.90), zvolíme první poslední investice investičně
nejdražší varianty, tj. Dosadíme-Ii opět vztahu (3. Kčs.4. C0. Kčs . B2, D2, přičemž celkový roční zisk systému bude činit
Z„ 25,l 20,9 mil.4
V příslušném období společnost dispozici pro daný systém celkové investiční prostředky výši
Nic= 300 mil. Zkusmý výběr těch variant investic, které svém součtu
investičních nákladů nepřekročí tento limit, při větším počtu investic obtížný při místně časově
odděleném rozhodování nemožný.3 každé investice ještě jeden sloupec
pro čtvrtou, tzv. Celkový zisk
v systému tak bude podstatně vyšší
Zcr= mil.80) při daném
omezení investičních prostředků.
Použijeme-li kritéria vnitřní úrokové míry (3. nulovou variantu, tj.
Použijeme-li však kritéria porovnávacího zisku (3. nulami všech jejích řádcích).
Použijeme-li pro výběr optimálních variant kritéria maximálního ročního zisku (3.45), vybereme každé investice jako optimální
její druhou variantu, tj.
Příklad 3.
Mezi kritériem vnitřní úrokové míry kritériem porovnávacího zisku však
obdobný rozpor, jaký projevil mezi prvním nich kritériem aktualizovaného
zisku odst.5.3.49).
Ke shodnému výběru vedlo použití kritéria měrného zisku (3.101)
I tomto případě platí, varianta vykazující maximální nemusí dosáhnout
maxima pTi, což ale podmínkou pro maximalizaci cTp (3.
Tento výpočet vychází předpokladu, uvedeného úvodu příkladu, každé
investice přípustná její nulová varianta.
T=1 T=1
(3. „zvýhodňovat“ varianty nižšími nároky investiční prostředky) zda
nevede stejným závěrům jako toto kritérium. 3.99) pouze
místo budeme psát obdržíme
T, !
z PTi pt) AsTž . systému jsou předloženy čtyři návrhy různých investic, označených symboly ,
B, uspokojujících různé potřeby.43) Nip (3.42), neobdržíme
použitelné řešení, protože varianty nejvyšším ziskem A3, B2, sice svém součtu vykazují
nejvyšší celkový roční zisk 112 mil. Kčs.46) nebo doby splacení investic
(3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
zisku (tj. však případě, určitá investice
116
.3). Kritérium vnitřní úrokové míry zřejmě ním
příbuzná kritéria doby splacení investic nebo měrného zisku) tedy nevede výběru
optimálních variant splňujících podmínky uvedené začátku článku 3. 3. Tyto
obecné závěry lze názorněji ilustrovat příkladem. Kčs, avšak svém souhrnu investičních nákladů 500 mil. Kčs. Tržby, provozní náklady zisky
jsou tabulce uvedeny průměrných ročních hodnotách. Pro produkci těchto investic zajištěn odbyt, žádná nich však
nemusí být bezpodmínečně realizována (proto uvedeme tab
