Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
regulování (operativní řízení) udržování systému stanovených mezích,
4. motivování vyvolání takových motivů lidí, které budou orientovat na
dosažení cílů systému. Zvláštní povaha prvků vztahy mezi nimi podmiňují
konkrétní vlastnosti systémů. Systém obsahuje určitou míru integrace uzavřenosti. Průřezové činnosti řízení tvoří:
1. Uvnitř systému neustále působí změna jednoho
prvku jiné prvky. informační činnost využití informací pro potřeby realizace složek řízení,
3. Základní systémové pojmy
V předchozím odstavci několikrát vyskytl pojem systém.
„Systém řada skupina komponent (částí) nutných určité operaci. Protože jde klíčový
pojem, uvedme jeho interpretaci ním související terminologii systémové
vědy. Přitom
operace směřuje efektu, dosažení cíle.
II. ptim alizací ekonom ických systém ů
tedy budeme dalším textu nazývat přijímání optimálních rozhodnutí rozvoji
(popř.ZÁK LAD SYSTÉM OVÉ POJMY
2.
Uvedme některé těchto definic:
„Systém zcela obecně celek, který složen prvků, nacházejících ve
vzájemných vztazích. rozhodování tvůrčí akt subjektu řízení spočívající výběru optimální
varianty základě přijatých kritérií,
2. chodu) systému nebo
také řešením optimalizačních úloh.1.
1.
Systém velmi užívaným pojmem řadě vědních oborů různí autoři jej
definují odlišnými způsoby, obvykle poplatnými účelu, pro nějž systém definují.
První nich často [4] nazývá optimalizacírozvoje (popř. realizace rozhodnutí.
13
. chodu) celých těchto systémů nebo jeho určitých částí základě kritérií
optimality. rozhodování optimální variantě hospodářství.“ (Habr [6]). řízení jeho
kybernetickém pojetí zahrnují dva druhy činností:
1.
„Systém souhrn prvků určitého prostředí podmínek, které vyjadřují jejich
vzájemné vztahy. optimalizace rozhodnutí,
2.
Kvalitativním jádrem všech složek řízení hospodářství první průřezových
činností, tj.“ (Chorafas [3]). organizování uspořádání systému stavu umožňujícího dosažení cílů
systému,
3. kontrola zjišťování odchylek mezi skutečným žádoucím vývojem systému
a vyvozování závěrů pro nová rozhodnutí odstranění těchto odchylek.“ (Mayntz [3]). Má
hranice, které oddělují okolí, však tímto okolím vzájemných
vztazích
