Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
chodu) systému nebo
také řešením optimalizačních úloh.
13
.1.
Uvedme některé těchto definic:
„Systém zcela obecně celek, který složen prvků, nacházejících ve
vzájemných vztazích. Systém obsahuje určitou míru integrace uzavřenosti. Uvnitř systému neustále působí změna jednoho
prvku jiné prvky. řízení jeho
kybernetickém pojetí zahrnují dva druhy činností:
1. chodu) celých těchto systémů nebo jeho určitých částí základě kritérií
optimality. Má
hranice, které oddělují okolí, však tímto okolím vzájemných
vztazích. Základní systémové pojmy
V předchozím odstavci několikrát vyskytl pojem systém. informační činnost využití informací pro potřeby realizace složek řízení,
3.
1. Přitom
operace směřuje efektu, dosažení cíle. motivování vyvolání takových motivů lidí, které budou orientovat na
dosažení cílů systému.
První nich často [4] nazývá optimalizacírozvoje (popř.
„Systém souhrn prvků určitého prostředí podmínek, které vyjadřují jejich
vzájemné vztahy.ZÁK LAD SYSTÉM OVÉ POJMY
2. Protože jde klíčový
pojem, uvedme jeho interpretaci ním související terminologii systémové
vědy.
II. ptim alizací ekonom ických systém ů
tedy budeme dalším textu nazývat přijímání optimálních rozhodnutí rozvoji
(popř.“ (Mayntz [3]). organizování uspořádání systému stavu umožňujícího dosažení cílů
systému,
3. kontrola zjišťování odchylek mezi skutečným žádoucím vývojem systému
a vyvozování závěrů pro nová rozhodnutí odstranění těchto odchylek. Průřezové činnosti řízení tvoří:
1. rozhodování tvůrčí akt subjektu řízení spočívající výběru optimální
varianty základě přijatých kritérií,
2. rozhodování optimální variantě hospodářství.
Kvalitativním jádrem všech složek řízení hospodářství první průřezových
činností, tj. regulování (operativní řízení) udržování systému stanovených mezích,
4.“ (Habr [6]).
„Systém řada skupina komponent (částí) nutných určité operaci. optimalizace rozhodnutí,
2. Zvláštní povaha prvků vztahy mezi nimi podmiňují
konkrétní vlastnosti systémů. realizace rozhodnutí.
Systém velmi užívaným pojmem řadě vědních oborů různí autoři jej
definují odlišnými způsoby, obvykle poplatnými účelu, pro nějž systém definují.“ (Chorafas [3])
