Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Kvalitativním jádrem všech složek řízení hospodářství první průřezových
činností, tj. kontrola zjišťování odchylek mezi skutečným žádoucím vývojem systému
a vyvozování závěrů pro nová rozhodnutí odstranění těchto odchylek. organizování uspořádání systému stavu umožňujícího dosažení cílů
systému,
3. rozhodování tvůrčí akt subjektu řízení spočívající výběru optimální
varianty základě přijatých kritérií,
2.
První nich často [4] nazývá optimalizacírozvoje (popř. rozhodování optimální variantě hospodářství.
II. Uvnitř systému neustále působí změna jednoho
prvku jiné prvky. řízení jeho
kybernetickém pojetí zahrnují dva druhy činností:
1. Průřezové činnosti řízení tvoří:
1. Zvláštní povaha prvků vztahy mezi nimi podmiňují
konkrétní vlastnosti systémů. optimalizace rozhodnutí,
2.“ (Habr [6]). ptim alizací ekonom ických systém ů
tedy budeme dalším textu nazývat přijímání optimálních rozhodnutí rozvoji
(popř. regulování (operativní řízení) udržování systému stanovených mezích,
4. Systém obsahuje určitou míru integrace uzavřenosti.
Uvedme některé těchto definic:
„Systém zcela obecně celek, který složen prvků, nacházejících ve
vzájemných vztazích.“ (Chorafas [3]). Přitom
operace směřuje efektu, dosažení cíle. chodu) celých těchto systémů nebo jeho určitých částí základě kritérií
optimality.“ (Mayntz [3]).
1.ZÁK LAD SYSTÉM OVÉ POJMY
2. Základní systémové pojmy
V předchozím odstavci několikrát vyskytl pojem systém. motivování vyvolání takových motivů lidí, které budou orientovat na
dosažení cílů systému. Má
hranice, které oddělují okolí, však tímto okolím vzájemných
vztazích. realizace rozhodnutí.
„Systém souhrn prvků určitého prostředí podmínek, které vyjadřují jejich
vzájemné vztahy. Protože jde klíčový
pojem, uvedme jeho interpretaci ním související terminologii systémové
vědy. chodu) systému nebo
také řešením optimalizačních úloh. informační činnost využití informací pro potřeby realizace složek řízení,
3.
Systém velmi užívaným pojmem řadě vědních oborů různí autoři jej
definují odlišnými způsoby, obvykle poplatnými účelu, pro nějž systém definují.
13
.
„Systém řada skupina komponent (částí) nutných určité operaci.1
