Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
Aby nedošlo poškození koncového stupně zesilovače, připojuje
se mezi jeho výstup zem sériová dvojice obráceně polovaných
stabilizačn’'ch diod Zenerovým napětím mírně převyšujícím
největší požadované napětí výstupu zesilovače (obr 44a).napětí mezi vstupy zesilovače překročilo prvním případě (obr.
a)
■HZD,
Í 02r
b)
D121
Obr. 43b) hod
notu prahového napětí obou diod (asi +0,7 V). Odpor Rov volí
řádově stejný jako vnitřní odpor operačního zesilovače. 44.
43a) hodnotu Zenerova napětí jedné diody zvětšenou prahové
napětí asi 0,7 druhé diody druhém případě (obr.
2015?,
ZD223
a)
Obr. Ochrana operačního zesilovače proti proudovému přetížení
a) použitím stabilizačních diod,
b) použitím sériového rezistorů,
c) použitím tranzistoru MOSFET
7. Ochrana proti překročení nej vyššího přípustného vstupního
napětí operačního zesilovače
a) použitím stabilizačních diod použitím usměrňovačích diod
Nebezpečná přepětí výstupu zesilovače vznikají, jestliže
má připojená zátěž velkou indukční složku.
Nejjednodušší ochranu proti proudovému přetížení koncového
stupně zesilovače zajistíme, zapojíme-li mezi výstup zesilovače
a zátěž oddělovací rezistor Rov (obr. takovém případě je
při odpojení zátěže nutné počítat velkými napěťovými špičkami. 44b). 43