Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
Strmost lineární části charakteristiky odpovídá stejnosměrnému
rozdílovému zesílení zesilovače A0.
Skutečný operační zesilovač zesiluje vedle rozdílového vstup
ního napětí u-qi průměrné neboli souhlasné vstupní napětí půso
bící jeho vstupních svorkách
«CM ------2----- (°)
Označíme-li stejnosměrné zesílení souhlasného napětí B0, je
s přihlédnutím rovnici (3) výsledné výstupní napětí operačního
zesilovače naprázdno
Uyo 0ut>+ B0ucu (6)
16
. Obvykle bývá ně
kolik voltů nižší než hodnota napájecího napětí zvětšu
jící zátěží zesilovače zmenšuje. Mezi hodnotami max
a -f- max pracuje zesilovač lineárně, bez tvarového zkreslení,
ořezávání signálu apod.
O
Hodnota +ř7vmax udává, jaké nejvyšší napětí lze výstupu
nezatíženého operačního zesilovače získat.Pokud vstupní rozdílové napětí iíd malé, pracuje zesilovač
v lineární oblasti pro jeho výstupní napětí platí vztah (3). Nelinearity několika procent jsou
při provozu operačního zesilovače zpětnovazební síti zcela
nepodstatné. Překročí-li vstupní rozdílové
napětí hodnotu ±«Dmax' dochází přebuzení (přetížení) operač
ního zesilovače, zesilovač nepracuje lineárně, jeho výstupní
napětí dosáhne hodnoty «vo drř/vmax při dalším zvětšování
vstupního napětí již nemění
