Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
Mezi hodnotami max
a -f- max pracuje zesilovač lineárně, bez tvarového zkreslení,
ořezávání signálu apod.
Skutečný operační zesilovač zesiluje vedle rozdílového vstup
ního napětí u-qi průměrné neboli souhlasné vstupní napětí půso
bící jeho vstupních svorkách
«CM ------2----- (°)
Označíme-li stejnosměrné zesílení souhlasného napětí B0, je
s přihlédnutím rovnici (3) výsledné výstupní napětí operačního
zesilovače naprázdno
Uyo 0ut>+ B0ucu (6)
16
. Obvykle bývá ně
kolik voltů nižší než hodnota napájecího napětí zvětšu
jící zátěží zesilovače zmenšuje. Nelinearity několika procent jsou
při provozu operačního zesilovače zpětnovazební síti zcela
nepodstatné.Pokud vstupní rozdílové napětí iíd malé, pracuje zesilovač
v lineární oblasti pro jeho výstupní napětí platí vztah (3).
Strmost lineární části charakteristiky odpovídá stejnosměrnému
rozdílovému zesílení zesilovače A0.
O
Hodnota +ř7vmax udává, jaké nejvyšší napětí lze výstupu
nezatíženého operačního zesilovače získat. Překročí-li vstupní rozdílové
napětí hodnotu ±«Dmax' dochází přebuzení (přetížení) operač
ního zesilovače, zesilovač nepracuje lineárně, jeho výstupní
napětí dosáhne hodnoty «vo drř/vmax při dalším zvětšování
vstupního napětí již nemění
