Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
J 27TTCÍ
Při použití operačního zesilovače tranzitní frekvencí =
= 100 kHz ]ifad^ Hz.
Při derivování požadujeme také nejmenší chybu derivace. 95) hodnotami fxF MQ
(r<j třeba upravit přidáním rezistoru kondenzátoru
PF
Obr.
S přesností lze derivovat signály nejvýše frekvence fam =
= Hz. Příklad: Základní
derivační obvod (obr. pro chybu amplitudě derivovaného napětí nesmí
být druhý člen jmenovateli vztahu (127) větší než 0,01.
Podobně jako integrátoru musíme derivátoru (zejména
v jeho upravené verzi obr. použít zesilovač větší tranzitní frek
vencí). 98) použít kvalitní operační zesilovač
148
. Amplitudová charakteristika upraveného derivátoru
1 samotný operační zesilovač, upravený derivátor
DER oblast, níž obvod chová jako derivátor,
INT oblast, níž obvod chová jako integrátor,
PF oblast, níž obvod chová jako pásmový filtr
1
Charakteristická frekvence derivátoru —----- 0,016 Hz. Chceme-li derivovat signály vyšší frekvence, musíme
zvětšit hodnotu (např. Proto
je nutné volit časovou konstantu retak, aby vyhovovala podmínce
1 /tc a>c codm, neboli fam kde maximální
frekvence, při které derivátor pracovat.
Např. toho plyne, platí —
= 0,004 tedy 6'f tc/-Bf Tc/Os 400 Q. 99.při frekvencích vyšších než chová jako integrátor při
frekvenci lze považovat pásmový filtr
