Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
98) použít kvalitní operační zesilovač
148
. Příklad: Základní
derivační obvod (obr. toho plyne, platí —
= 0,004 tedy 6'f tc/-Bf Tc/Os 400 Q.
S přesností lze derivovat signály nejvýše frekvence fam =
= Hz.
Podobně jako integrátoru musíme derivátoru (zejména
v jeho upravené verzi obr. Chceme-li derivovat signály vyšší frekvence, musíme
zvětšit hodnotu (např. použít zesilovač větší tranzitní frek
vencí). Amplitudová charakteristika upraveného derivátoru
1 samotný operační zesilovač, upravený derivátor
DER oblast, níž obvod chová jako derivátor,
INT oblast, níž obvod chová jako integrátor,
PF oblast, níž obvod chová jako pásmový filtr
1
Charakteristická frekvence derivátoru —----- 0,016 Hz.
J 27TTCÍ
Při použití operačního zesilovače tranzitní frekvencí =
= 100 kHz ]ifad^ Hz.při frekvencích vyšších než chová jako integrátor při
frekvenci lze považovat pásmový filtr. 95) hodnotami fxF MQ
(r<j třeba upravit přidáním rezistoru kondenzátoru
PF
Obr.
Při derivování požadujeme také nejmenší chybu derivace. pro chybu amplitudě derivovaného napětí nesmí
být druhý člen jmenovateli vztahu (127) větší než 0,01.
Např. 99. Proto
je nutné volit časovou konstantu retak, aby vyhovovala podmínce
1 /tc a>c codm, neboli fam kde maximální
frekvence, při které derivátor pracovat
