Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
Chceme-li derivovat signály vyšší frekvence, musíme
zvětšit hodnotu (např.
Např.
S přesností lze derivovat signály nejvýše frekvence fam =
= Hz. 98) použít kvalitní operační zesilovač
148
. pro chybu amplitudě derivovaného napětí nesmí
být druhý člen jmenovateli vztahu (127) větší než 0,01. 99.
Při derivování požadujeme také nejmenší chybu derivace. Proto
je nutné volit časovou konstantu retak, aby vyhovovala podmínce
1 /tc a>c codm, neboli fam kde maximální
frekvence, při které derivátor pracovat. použít zesilovač větší tranzitní frek
vencí).při frekvencích vyšších než chová jako integrátor při
frekvenci lze považovat pásmový filtr.
J 27TTCÍ
Při použití operačního zesilovače tranzitní frekvencí =
= 100 kHz ]ifad^ Hz. 95) hodnotami fxF MQ
(r<j třeba upravit přidáním rezistoru kondenzátoru
PF
Obr. Amplitudová charakteristika upraveného derivátoru
1 samotný operační zesilovač, upravený derivátor
DER oblast, níž obvod chová jako derivátor,
INT oblast, níž obvod chová jako integrátor,
PF oblast, níž obvod chová jako pásmový filtr
1
Charakteristická frekvence derivátoru —----- 0,016 Hz. Příklad: Základní
derivační obvod (obr.
Podobně jako integrátoru musíme derivátoru (zejména
v jeho upravené verzi obr. toho plyne, platí —
= 0,004 tedy 6'f tc/-Bf Tc/Os 400 Q
