Nikterak nehovoří kvalitě
vlastního uzemnění úrovni zemního odporu jednotlivých přívodů nebo celé soustavy. Technik dostal uzavře-
ného cyklu potřeby měřit neznámou hodnotu pomoci neznámé hodnoty.
Zásadní problém metody spočívá neurčitém postavení pomocného zemniče. přihlédnutím definovaným podmínkám následně nutno též takto zjištěná
data posuzovat. Zemní
odpor pomocného zemniče měl být nejnižší hlavně známý.
Hodnota zemního odporu celé soustavy RZCA2 (viz Tab.-
b) Výsledky měření C.1) aritmetickým průměrem hod-
not odporů všech uzemňovacích přívodů (viz vztah 6.1) aritmetickým průmě-
rem hodnot odporů všech uzemňovacích přívodů (viz vztah 6. 6.3)
n
R
R
n
m
m
ZCA
1
1
n
R
R
n
m
m
ZCA
1
2
.2):
[] (6. Jediné osvědčují, náležitá spojitost
svodového přívodu zbylou částí zkoumané soustavy. Pokud již
popisovaná situace nastane, potřeba vymezit přijmout zjednodušující výchozí před-
poklady. Nelze však reálně předpokládat, poté naměřené hodnoty byly
nižší než .
Hodnoty odporů jednotlivých přívodů naměřené samostatné soustavě (bez po-
mocného zemniče) jsou jednoznačně zavádějící.
Hodnota odporu celé soustavy RZCA1 (viz Tab.3):
[] (6. Ideálním řešením by
bylo aktuální odpor přesně změřit. Vzhledem technickým poměrům, nichž měření
zpravidla probíhá, takováto představa spíše iluzorní.2)
Hodnoty odporů jednotlivých přívodů měřené soustavě propojené pomocným
zemničem reflektují skutečný stav zemnění testované soustavy.A 6412
Nejrychlejší, nejsnáze realizovatelný současnosti patrně nejvyužívanější způsob mě-
ření přinesl výsledky značně rozporné.
Vypovídající význam měly teprve případě, když byl každý přívod připojen na
vlastní zemnič. Numericky blízké hod-
noty potvrzují názor připomenutý úvodu kapitoly 6. 6
