2. 2.1:13
Tab. Hlinité, dobře vodou prosycené zóny jsou pro uložení
zemnících soustav naopak výborné.
Souvislé horniny jsou obvykle velmi dobrými izolanty. Půda vzniklá zvět-
ráváním matečné horniny přejímá její vlastnosti. Elektrickou vodivost způso-
buje teprve sypký substrát nasycený vodou ionty rozpuštěných solí.
12
ČSN 2000-5-54, ed.
Měrný odpor půdy, její rezistivitu vyjadřuje jednotka „m“, číselně jedná elek-
trický odpor zeminou naplněného válce průřezu délce m.12
Průměrné hodnoty rezistivity některých druhů půd udává Tab.1 Průměrné hodnoty rezistivity různých druhů půd
Charakter půdy Průměrná hodnota rezistivity
[m]
Sytá orná půda, vlhký kompaktní břeh
Chudá orná půda, štěrk, tvrdý břeh
Holá kamenitá půda, suchý písek,
neproniknutelná skála
50
500
3000
Tabulka Tab.D.1 poskytuje pouze velmi hrubý obraz hodnotách půdní rezistivity.-
2.
13
ČSN 2000-5-54, ed.3 Měrný odpor půdy
Velmi důležitým aspektem pro úroveň zemního odporu druh stav prostředí, němž
se zemnič nachází.
Zemní vodivost významně ovlivňuje obsah vody zemině. Křemičité půdy žulovým podložím,
trpící nedostatkem rozpustných uhličitanů jsou špatně vodivé.3, Příl. 2. Organické zbytky látek půdních biologických procesech taktéž zlep-
šují vodivost horních vrstev půdy.
Spoléhat při výpočtu tabulkami udávané hodnoty nelze, protože skutečné výsledky
stanovené základě měření mohou být velice odlišné. Propustné písčité vrstvy
nejsou pro zemnící účely vhodné.D.
. Jednotlivé půdní druhy liší pohledu fyzikálního chemického. Půdy vzniklé podlo-
žích vápencových, vysokým obsahem rozpuštěných uhličitanů, mají naopak zemnící
vlastnosti dobré.3, Příl
