Ochrana před bleskem a přepětím z pohledu soudních znalců

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

V úvodní kapitole se autoři zabývají problematikou vzniku blesku a jeho účinků. Druhá kapitola dává ucelený návod jak si chránit život a majetek v průběhu bouřky. Ve třetí kapitole se autoři zaměřili na problematiku rizik v ochraně před bleskem a přepětím. Jsou zde uvedeny legislativní požadavky a vysvětlena jednotlivá rizika. Vyhledáváním rizik v ochraně před bleskem a přepětím se zabývá čtvrtá kapitola a s pátou kapitolou, kde jsou uvedeny příklady událostí s rozborem příčin zásahu blesku do objektu patří k nosným kapitolám odborné publikace.

Autor: Ing, Jiří Kutáč, Ing. Ján Meravý

Strana 11 z 203

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ve všech těchto případech dochází vzniku bouřkových buněk mracích, protože vertikální pohyb vzduchu dále zesilován dvěma jevy. Před několika lety bylo zahájeno českým Hydrometeorologickým ústavem zavádění kvalitnějšího systému registrace bleskových výbojů našem území. Počet bouřek různý závislosti možnostech jejich vzniku. Stoupající vzduch ochlazován, dosáhne teploty nasycení vodních par; dochází vytvoření kapek při kondenzaci vzduch znovu ohřeje, takže znovu začíná stoupat. V případě překročení elektrické pevnosti vzduchu mezi mrakem zemí pak může dojít vzniku vodivého kanálu pro bleskový výboj. Přitom dochází vzniku rozdělování elektrických nábojů kapičkách vody nebo ledu. Náboje mraku indukují povrchu i uvnitř země náboje, které lze charakterizovat elektrickým polem intenzitě několik desítek kV.1 Úvod [1] Blesky vznikají při bouřkové činnosti. Bouřkový mrak často rozkládá výšek přes km, zatímco spodní okraj mraku typicky 1 nad zemí.Vznik účinky blesku Vznik účinky blesku 1.1 Teorie vzniku působení bouřkové aktivity 1. může tropických oblastech dosahovat více než 200 bouřkových dnův roce, nás pohybuje mezi 40, tj. Ufrontálních orografic- kých (horských) bouřek může být rozložení nábojů silně odlišné.). keraunická úro­ veň.m1. Měřítkem zpravidla průměrný počet bouřkových dnů rok pro určitou oblast, tzv. horní části buňky nacházejí kladné náboje ledových krystalech, zatímco dolních částech převládají záporné náboje vázané dešťové kapky.1. fyzikálního hlediska tedy bouřkový mrak gigantický elektrostatický generátor, kde každá buňka schopna produkovat průměrně dva čtyři blesky minutu, které vznikají při intenzitě elek­ trického pole řádově stovky kV. blesky km2. Kladně nabité částečky jsou zpravidla „lehčí“ než záporné, znamená, bouřkovém mraku oddělí oblasti kladným nábojem nahoře (část jich však zůstává úplně dole) záporným nábojem upro­ střed. Teplota ubývá rostoucí výškou: teploty půdy okolo +25°C teplotě horní hranici mraku okolo -50°C.m1. Dalším ochlazováním dochází poklesu teploty pod nulu; mrznutí znamená nové uvol­ nění tepla stoupání vzduchu dále zrychluje rychlostem okolo 100 km/hod. Jsou využívány informace zaměřovačích stanic okolních zemích (Německo, Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Polsko) našem území byla rovněž zřízena dvě centra (Komořany, Mohelnice). Podie vzniku rozlišují bouřky: - tepla, kdy země určitém místě zahřívá intenzivním slunečním zářením ohřáté vrstvy vzdu­ chu nad povrchem země jako lehčí stoupají vzhůru; - frontální, při nichž následkem postupu studené fronty vytlačuje studený vzduch teplý vzduch směrem nahoru; - orografické, při nichž jsou spodní vrstvy teplého vzduchu následkem terénního vyvýšení vytlačo­ vány větrem vzhůru. . Tento systém umožňuje dnes stanovit nejen místa úderů blesku přesností m), ale také jejich trvání nejdůležitější parametry blesku (vrcholovou hodnotu proudu, strmost aj