Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 7 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zvláštní otázkou byla nut­ nost chránit prachárny sklady výbušin oblastech velké čet­ nosti bouřek. nás např. Toto provedení bylo počínaje rokem 1904 převzato různými cizími technickými předpisy pro stavbu hromosvodů, ovšem pouze pro ivlášť ohrožené význam­ né objekty, jako výrobny výbušin, podobné sklady atd. Tak např. Postavil první hromosvod dne 15. železného podstavce vedl zemi kovové řetízky, jejichž dolní konce byly zapuštěny asi zemi půda nad nimi byla pečlivě upěchována.Velmi významným, bohužel však nedoceněným pracovníkem v oboru ochrany před bleskem byl náš (1698 až 1765). 1832 byla uveřejněna publikace, která mezi jiným kladla důraz po­ třebu spojování kovových předmětů budově neb ní, jako např. Ani Diviš nebyl pracovníkem jednostranným. Tou ě­ rou, jak rostla soustavná elekirizace přenášeného napětí a výkonu, bylo třeba venkovní vedení chránit účinně hospodář- 6 . se zasazoval zavedení elektřiny lékařství sestrojil různé apli­ kační elektrické přístroje, jako kupř. zachovaly písemné pokyny z 1778, jež týkají m. byl zvlášť velký klad, který obstojí velmi čestně hlediska dnešní praxe. elektrostrunný nástroj, který zvučel podobně jako varhany. Koncem 18. ještě kolem 1920 vedoucí elektrotechnikové domnívali, blesk je vysokofrekvenčním oscilačním výbojem asi 6,000. Přimětický hromosvod strhli již 1760 sedláci, po­ něvadž prý „odsával mraků vláhu zavinoval tak velká sucha” . 1754 Přiměticích u Znojma. Přelom nastal praktickou potřebou soustavného « mezinárodního výzkumu, když ukšzaio, značná část škod na elektrických venkovních vedeních působena bleskem. Jak však někdy bývá, předběhl svou dobu setkal převážně nepochopením: zatím có Franklinově pomníku honosný nápis: „Vyrval nebesům blesk žezlo tyranům” nelze Divišovi podnes zjistit, kde je pochován. Potřebné tomu bádání rozvíjelo jen velmi pozvolna počínaje asi 1840.000 kmitů za vteřinu. Celkem postupoval vývoj stavbě hromosvodů podle prak­ tických poznatků. Měl tedy jeho hromosvod již pevné uzemnění dobré zemnice, jakož několik svodů (tři řetízky),, nikoliv pouze jeden. Rakouská vojenská správa uplatňovala jako první (např. hromosvodu pro pražský Vyšehrad (tehdy vojenský objekt zásobou střelného prachu). Názor povahu blesku pak byl i naší generace mnoha směrech pochybný: tak např. kovových potrubí, což zásada velmi správná, jež přešla do všech moderních předpisů směrnic. století byly již vcelku známy zásady, jak stavět správné hromosvody.j. Dalmácii později Bosně Hercegovině) Fara- dayovu klec, náležitě uzemněnou