Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Měl tedy jeho hromosvod již pevné
uzemnění dobré zemnice, jakož několik svodů (tři řetízky),,
nikoliv pouze jeden. Postavil první hromosvod dne 15. Jak však někdy bývá,
předběhl svou dobu setkal převážně nepochopením: zatím
có Franklinově pomníku honosný nápis: „Vyrval nebesům
blesk žezlo tyranům” nelze Divišovi podnes zjistit, kde je
pochován. Přelom nastal praktickou potřebou soustavného «
mezinárodního výzkumu, když ukšzaio, značná část škod na
elektrických venkovních vedeních působena bleskem. Názor povahu blesku pak byl
i naší generace mnoha směrech pochybný: tak např. Zvláštní otázkou byla nut
nost chránit prachárny sklady výbušin oblastech velké čet
nosti bouřek.000 kmitů za
vteřinu.
Ani Diviš nebyl pracovníkem jednostranným. Tak např. se
zasazoval zavedení elektřiny lékařství sestrojil různé apli
kační elektrické přístroje, jako kupř. hromosvodu pro pražský Vyšehrad
(tehdy vojenský objekt zásobou střelného prachu). Rakouská vojenská správa uplatňovala jako
první (např. Tou ě
rou, jak rostla soustavná elekirizace přenášeného napětí
a výkonu, bylo třeba venkovní vedení chránit účinně hospodář-
6
. 1832
byla uveřejněna publikace, která mezi jiným kladla důraz po
třebu spojování kovových předmětů budově neb ní, jako např. Dalmácii později Bosně Hercegovině) Fara-
dayovu klec, náležitě uzemněnou.Velmi významným, bohužel však nedoceněným pracovníkem
v oboru ochrany před bleskem byl náš (1698 až
1765).j. elektrostrunný nástroj,
který zvučel podobně jako varhany. ještě
kolem 1920 vedoucí elektrotechnikové domnívali, blesk je
vysokofrekvenčním oscilačním výbojem asi 6,000. Toto provedení bylo počínaje
rokem 1904 převzato různými cizími technickými předpisy pro
stavbu hromosvodů, ovšem pouze pro ivlášť ohrožené význam
né objekty, jako výrobny výbušin, podobné sklady atd. Přimětický hromosvod strhli již 1760 sedláci, po
něvadž prý „odsával mraků vláhu zavinoval tak velká sucha” . nás např. byl zvlášť velký klad, který obstojí velmi
čestně hlediska dnešní praxe. 1754 Přiměticích
u Znojma.
Koncem 18. století byly již vcelku známy zásady, jak stavět
správné hromosvody.
Celkem postupoval vývoj stavbě hromosvodů podle prak
tických poznatků. zachovaly písemné pokyny
z 1778, jež týkají m. Potřebné tomu bádání rozvíjelo jen velmi
pozvolna počínaje asi 1840. železného podstavce vedl zemi kovové řetízky,
jejichž dolní konce byly zapuštěny asi zemi půda nad
nimi byla pečlivě upěchována.
kovových potrubí, což zásada velmi správná, jež přešla do
všech moderních předpisů směrnic
