Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 6 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Překvapuje až, jak vynikající lidé věnovali otázce ochrany před bleskem stavbě hromosvodů. Lomonosov, který byl vše­ stranně nadán, sledoval bouřkovou elektřinu velmi podrobně a prakticky asi 1752; při pokusech hromosvody byl ná­ pomocen jeho přítel profesor Vše nasvědčuje tomu, Richman neuvědomil dost dobře nutnost uzemnění pro bezpečný svod energie blesku země, protože při jednom pokuse připevnil svod kovovou kliku laboratoře při úderu blesku zahynul. Základní krok tom směru učinil v 1749 Benjamin státník, badatel, spisovatel, re­ volucionář vynálezce. staroegyptských chrámo­ vých městech byly kolem hlavních budov postaveny vysoké dře­ věné stojany, oplátované kovem. Podobně jako jiné přírodní jevy úkazy vysvětloval bouři, blesk hrom působením sil nadpřirozených, božských. Roku 1753 podal též velký ruský vědec M. tak známe řecké my­ tologie hromovládného Dia, jemuž starých Římanů odpovídal Jupiter, staří Slované měli svého Peruna, boha hromu, Germáni pak Thora Donara. však pravděpodobné mnoho badatelů to přímo tvrdí již starověku člověk snažil potírat škodlivé působení blesku; tak např. Podle všeho je bouřka prvním jevem, kdy člověk vešel styk elektřinou; nedovedl však její podstatu správně vysvětlit. Možno mít to, nebyly jen vlajkové žerdě, nýbrž jakési stojanové jímače-hromosvody; pobití kovem asi sahalo vrcholu stojanu země.\ O U V CÄS X Lidstvo znalo bouřku, blesk hrom pradávna. 5 . Vývoj přírodních věd, který nastal zejména 18. století na­ šeho věku, vedl nejen poznání, blesk elektrickým výbo­ jem, ale měl následek stavbu celkem správných hromosvodů. svém „Slově vzduchových jevech elektrického původu” správný posudek působení hromosvodu a svádění bleskového výboje země