Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 38 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
55: Zemni přechodový odpor : a) Pro dobrou funkci hromosvodu třeba správně provést uzemnění a všech okolností snažit vytvořit dobrý kontakt zemi. rostlá půda. Zasypávání zemničů koksem neb struskou apod. Použije-li sé ocelové trubky, musí tato obou koncích vodivě spojit svo­ dem chránit proti zatékání. Kde této hodnoty nelze do­ sáhnout, zlepšíme poměry tím, zemnic doplníme (např. Menší zemní přechodový odpor usnadní cestu blesku země zmenšuje úby­ tek napětí). Cl. Jf5) být mistě přístupném, asi nad zemí. Zkušební svorka svodu (čl. 39: Vedlejší svod: Okapových trubek žlabů lze použít vedlejší svod, jsou-li jejich dílce dobře trvale spolu vodivě spojeny. Čl. 52: Umístění uzemnění: a) Rozložit pokud možno rovnoměrně obvodu objektu, nikoliv se­ skupit jedné straně. (Důvod: zhoršení vodivosti, případně zvýšení koroze). b) Zemní přechodový odpor jednoho zemnice nemá obvyklých půd­ ních podmínek překročovat ohmů. Čl. Jfl Jf6. Spoje: Směrodatná ustanovení jsou 61. Okapových trubek žlabů lze použít jako podpěr, vodiče však e- s nich volně vkládat, nýbrž musí nim připevnit vhodnou svorkou. 51: Uzemnění, všeobecně: Každý svod musí být připojen vlastní zemnic neb společnou zem­ ní soustavu. Cím přechodový zemní* odpor uzem­ nění menší, tím ochrana před bleskem účinnější. c) Skupina zemničů, která slouží uzemnění objektu jež navzá­ jem spojena vedením nad zemí (na střeše), mít jako celek menší zemní přechodový odpor než ohmů. 30). páskovým nebo drátovým zemničem). Pokud poměry dovolují, zemnic uložit aspoň objektu. Tyto vedlejší svody nesnižují počet svodů podle 61. . (Další podrobnosti jsou uvedeny článku).Svod místech, kde přístupný (tedy asi výše 1,7 nad zemí) musí chránit úhelníkem, dřevěnými lištami apod. 53: Tvary zemničů: (Již probráno, viz str. b) Ukládat možná rostlé půdy, nikoliv navážky. 55 . i Čl. Cl. (Míní tzv. 32. Všechny zemnice objektu dobré podle možnosti spojit zemi vo­ dičem (provádíme většinou jen důležitých objektů)