Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 38 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
55: Zemni přechodový odpor : a) Pro dobrou funkci hromosvodu třeba správně provést uzemnění a všech okolností snažit vytvořit dobrý kontakt zemi. Čl. Všechny zemnice objektu dobré podle možnosti spojit zemi vo­ dičem (provádíme většinou jen důležitých objektů). rostlá půda. 32. Spoje: Směrodatná ustanovení jsou 61.Svod místech, kde přístupný (tedy asi výše 1,7 nad zemí) musí chránit úhelníkem, dřevěnými lištami apod. Použije-li sé ocelové trubky, musí tato obou koncích vodivě spojit svo­ dem chránit proti zatékání. Jf5) být mistě přístupném, asi nad zemí. Zasypávání zemničů koksem neb struskou apod. . Kde této hodnoty nelze do­ sáhnout, zlepšíme poměry tím, zemnic doplníme (např. Cl. 51: Uzemnění, všeobecně: Každý svod musí být připojen vlastní zemnic neb společnou zem­ ní soustavu. Okapových trubek žlabů lze použít jako podpěr, vodiče však e- s nich volně vkládat, nýbrž musí nim připevnit vhodnou svorkou. c) Skupina zemničů, která slouží uzemnění objektu jež navzá­ jem spojena vedením nad zemí (na střeše), mít jako celek menší zemní přechodový odpor než ohmů. Zkušební svorka svodu (čl. Tyto vedlejší svody nesnižují počet svodů podle 61. (Důvod: zhoršení vodivosti, případně zvýšení koroze). 39: Vedlejší svod: Okapových trubek žlabů lze použít vedlejší svod, jsou-li jejich dílce dobře trvale spolu vodivě spojeny. Cím přechodový zemní* odpor uzem­ nění menší, tím ochrana před bleskem účinnější. (Míní tzv. (Další podrobnosti jsou uvedeny článku). Cl. Čl. 52: Umístění uzemnění: a) Rozložit pokud možno rovnoměrně obvodu objektu, nikoliv se­ skupit jedné straně. 30). b) Ukládat možná rostlé půdy, nikoliv navážky. i Čl. 53: Tvary zemničů: (Již probráno, viz str. Menší zemní přechodový odpor usnadní cestu blesku země zmenšuje úby­ tek napětí). Pokud poměry dovolují, zemnic uložit aspoň objektu. Jfl Jf6. 55 . b) Zemní přechodový odpor jednoho zemnice nemá obvyklých půd­ ních podmínek překročovat ohmů. páskovým nebo drátovým zemničem)