Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
39: Vedlejší svod:
Okapových trubek žlabů lze použít vedlejší svod, jsou-li jejich dílce
dobře trvale spolu vodivě spojeny. Pokud poměry dovolují, zemnic
uložit aspoň objektu. Zkušební svorka svodu
(čl. 55: Zemni přechodový odpor :
a) Pro dobrou funkci hromosvodu třeba správně provést uzemnění
a všech okolností snažit vytvořit dobrý kontakt zemi.
Čl.
c) Skupina zemničů, která slouží uzemnění objektu jež navzá
jem spojena vedením nad zemí (na střeše), mít jako celek menší
zemní přechodový odpor než ohmů.
b) Zemní přechodový odpor jednoho zemnice nemá obvyklých půd
ních podmínek překročovat ohmů. Použije-li sé
ocelové trubky, musí tato obou koncích vodivě spojit svo
dem chránit proti zatékání. Cím přechodový zemní* odpor uzem
nění menší, tím ochrana před bleskem účinnější.
Tyto vedlejší svody nesnižují počet svodů podle 61. Zasypávání
zemničů koksem neb struskou apod. 30).
(Další podrobnosti jsou uvedeny článku).
Čl.
Všechny zemnice objektu dobré podle možnosti spojit zemi vo
dičem (provádíme většinou jen důležitých objektů). . Jfl Jf6. páskovým
nebo drátovým zemničem). 53: Tvary zemničů:
(Již probráno, viz str.
Spoje:
Směrodatná ustanovení jsou 61. Kde této hodnoty nelze do
sáhnout, zlepšíme poměry tím, zemnic doplníme (např. Jf5) být mistě přístupném, asi nad zemí. 32.
Cl.Svod místech, kde přístupný (tedy asi výše 1,7 nad zemí)
musí chránit úhelníkem, dřevěnými lištami apod.
(Důvod: zhoršení vodivosti, případně zvýšení koroze). 51: Uzemnění, všeobecně:
Každý svod musí být připojen vlastní zemnic neb společnou zem
ní soustavu.
55
.
Okapových trubek žlabů lze použít jako podpěr, vodiče však e-
s nich volně vkládat, nýbrž musí nim připevnit vhodnou
svorkou. rostlá půda.
i
Čl.
b) Ukládat možná rostlé půdy, nikoliv navážky. Menší zemní
přechodový odpor usnadní cestu blesku země zmenšuje úby
tek napětí).
(Míní tzv.
Cl. 52: Umístění uzemnění:
a) Rozložit pokud možno rovnoměrně obvodu objektu, nikoliv se
skupit jedné straně
