Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 37 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
ČI. (To nejzákladnější ustanovení týká se, jak patrno, převážné většiny praktického provedení. (V tomto posledním ustanovení jde případné poškození indukčním vlivem nebo přeskokem). Podrobnosti jsou uvedeny článku. Čl. čl. ostatních případech průchod střechou, zdí, římsou atd. 38: Ochrana vedení: a) Je-li vedení vystaveno poškození (např. . plochých střechách, po kterých chodí), vhodným způsobem Chránit. sice přípustný, vedení však nesmí mít v této části přerušovaná, ani spájená místa. Čl. blízkosti dřeva, le­ penky jiných hořlavin nutno takové průchozí vedení obložit ne­ kovovou ohnivzdornou trubkou). 34: Izolování podpěr: Podpěry vodičů ničím izolovat musí nimi pevně vodivě spojit. Vzdálenosti jsou dány rozměry podpěr. Svody nemají být pokud možno téže straně budovy, kde venkovní elektrické zařízení. ČL 36: Vzdálenost podpěr: (je míněna vzdálenost podpěr svodů, sebe): U svodu neb jiného svislého vedení nemají být podpěry sebe vzdá­ leny více než vedení vodorovného neb šikmého být vzdále­ nost nejvýše 1,5 m. Výtahových šachet užít prostor pro svod. 37: Průchod vedení: a) budov zemědělských, hospodářských průmyslových í svody vést vně budovy. Svod uložíme nejlépe do zvláštní drážky vytvořené předem zdivu vhodným způsobem zakryté). b) zvláštních případech může být svod veden pod omítkou, nesmí však být pevně zazděn. Svody zemničům musí být pokud možno rovné nejkratší. 52).Stavby okapem výše než nad zemi musí mít kromě toho na každých dalších výšky další svod. normalizované náčrtky podpěr. Poukazujeme na text článku, resp. (Příklad: reprezentační budova, kde svod podpěrami nemá rušit pohled fasádu celkový estetický dojem. Pokud jde 'podrobnosti, pouJcazuje doslovné směni člámiku. Svody mají být rozmístěny kolem budovy pokud možno rovnoměrně (viz čl. čl. 35: Vzdálenost vedení: Jde vzdálenost vedení krytin nespalných (nejméně cm) a spalných. 33: Umístění vedení svodů: Vedení svody mají být vně stavby, bez ostrých kolen neb ohybů, bez zbytečných oblouků pokud možno rovné