Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
blízkosti dřeva, le
penky jiných hořlavin nutno takové průchozí vedení obložit ne
kovovou ohnivzdornou trubkou).
čl.
(To nejzákladnější ustanovení týká se, jak patrno, převážné
většiny praktického provedení.
Výtahových šachet užít prostor pro svod. 35: Vzdálenost vedení:
Jde vzdálenost vedení krytin nespalných (nejméně cm)
a spalných. 37: Průchod vedení:
a) budov zemědělských, hospodářských průmyslových í
svody vést vně budovy. 34: Izolování podpěr:
Podpěry vodičů ničím izolovat musí nimi
pevně vodivě spojit.Stavby okapem výše než nad zemi musí mít kromě toho na
každých dalších výšky další svod. 52).
čl.
(V tomto posledním ustanovení jde případné poškození indukčním
vlivem nebo přeskokem). Svody zemničům musí být
pokud možno rovné nejkratší.
Svody mají být rozmístěny kolem budovy pokud možno rovnoměrně
(viz čl. 33: Umístění vedení svodů:
Vedení svody mají být vně stavby, bez ostrých kolen neb ohybů, bez
zbytečných oblouků pokud možno rovné.
Čl. sice přípustný, vedení však nesmí mít
v této části přerušovaná, ani spájená místa.
b) zvláštních případech může být svod veden pod omítkou, nesmí
však být pevně zazděn.
Pokud jde 'podrobnosti, pouJcazuje doslovné směni člámiku. ostatních případech průchod
střechou, zdí, římsou atd.
Podrobnosti jsou uvedeny článku.
ČI.
(Příklad: reprezentační budova, kde svod podpěrami nemá rušit
pohled fasádu celkový estetický dojem. Vzdálenosti jsou dány rozměry podpěr. plochých střechách, po
kterých chodí), vhodným způsobem Chránit.
. 38: Ochrana vedení:
a) Je-li vedení vystaveno poškození (např.
ČL 36: Vzdálenost podpěr: (je míněna vzdálenost podpěr svodů, sebe):
U svodu neb jiného svislého vedení nemají být podpěry sebe vzdá
leny více než vedení vodorovného neb šikmého být vzdále
nost nejvýše 1,5 m. Svod uložíme nejlépe
do zvláštní drážky vytvořené předem zdivu vhodným způsobem
zakryté). normalizované náčrtky podpěr.
Čl.
Svody nemají být pokud možno téže straně budovy, kde venkovní
elektrické zařízení. Poukazujeme na
text článku, resp
