Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 37 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
sice přípustný, vedení však nesmí mít v této části přerušovaná, ani spájená místa. Pokud jde 'podrobnosti, pouJcazuje doslovné směni člámiku. (Příklad: reprezentační budova, kde svod podpěrami nemá rušit pohled fasádu celkový estetický dojem. 34: Izolování podpěr: Podpěry vodičů ničím izolovat musí nimi pevně vodivě spojit. 37: Průchod vedení: a) budov zemědělských, hospodářských průmyslových í svody vést vně budovy. (V tomto posledním ustanovení jde případné poškození indukčním vlivem nebo přeskokem). 38: Ochrana vedení: a) Je-li vedení vystaveno poškození (např.Stavby okapem výše než nad zemi musí mít kromě toho na každých dalších výšky další svod. Čl. normalizované náčrtky podpěr. čl. b) zvláštních případech může být svod veden pod omítkou, nesmí však být pevně zazděn. plochých střechách, po kterých chodí), vhodným způsobem Chránit. 35: Vzdálenost vedení: Jde vzdálenost vedení krytin nespalných (nejméně cm) a spalných. 52). Čl. Svody zemničům musí být pokud možno rovné nejkratší. ČL 36: Vzdálenost podpěr: (je míněna vzdálenost podpěr svodů, sebe): U svodu neb jiného svislého vedení nemají být podpěry sebe vzdá­ leny více než vedení vodorovného neb šikmého být vzdále­ nost nejvýše 1,5 m. Vzdálenosti jsou dány rozměry podpěr. 33: Umístění vedení svodů: Vedení svody mají být vně stavby, bez ostrých kolen neb ohybů, bez zbytečných oblouků pokud možno rovné. Svody mají být rozmístěny kolem budovy pokud možno rovnoměrně (viz čl. ČI. Svody nemají být pokud možno téže straně budovy, kde venkovní elektrické zařízení. Podrobnosti jsou uvedeny článku. ostatních případech průchod střechou, zdí, římsou atd. čl. . Výtahových šachet užít prostor pro svod. Poukazujeme na text článku, resp. blízkosti dřeva, le­ penky jiných hořlavin nutno takové průchozí vedení obložit ne­ kovovou ohnivzdornou trubkou). (To nejzákladnější ustanovení týká se, jak patrno, převážné většiny praktického provedení. Svod uložíme nejlépe do zvláštní drážky vytvořené předem zdivu vhodným způsobem zakryté)