Ochrana před bleskem (1961)

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.

Vydal: Státní pojišťovna, hlavní správa, Praha Autor: Josef Postránecký

Strana 33 z 85

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
S vedeních svodech hromosvodu být nej­ méně. Zemní desky 1000 500 ukládají svisle země tak, aby jejich horní strana byla vzdálena nejméně povrchu země; těchto zemních desek nemá pokud možno používat. Tvary zqmničů: a) Druh zemničů volí podle místních poměrů; užívá zemničů pásků (nebo drátů), deskových pásů, tyčí nebo desek podle příslušných norem. U každého jiného tvaru zemnice třeba výkopu, kterého se zemnic položí výkop pak nutno vyplnit zeminou dobré vodi­ vosti, případně zvlášť dovezeným jílem. zemní přechodový odpor zemnice tím jakost a spolehlivost hromosvodu. Tím sleduje požadavek, aby cesta bleskového proudu k zemi byla nejméně narušena přechodovými odpory svorek a spojů. Text norem nutno tomto směru číst velmi bedlivě. Je možno namítat, nsní vždy právě snadné zarážet tyčové zemnice. Také Předpisy ESČ 1950 uvádějí prvním místí 142 Druhy strojených zemničů) S0 . O takových případech ještě pojednáme, souhrnem však nutno poukázat přednosti tyčových zemničů. b) Páskové nebo drátové zemnice kladou země aspoň hluboko, to paprskovitě svodu, přičemž každý paprsek být dlouhý aspoň m, nejvýše však m. Vše nutno pak pečlivě udusat vůbec dbát to, aby ukončení montáže zemina v? výkopu sesedávala nejméně. U : Dosti vžita dosud představa, uzemňujeme převážné známými zemními deskami.Nutno věnovat pozornost výrazům normy „smí po­ užívat” [viz nahoře bod a)], „má používat” [viz nahoře bod c)], „ne­ doporučuje se” [bod c)], „je zbytečno používat” apod. Výhodné používat zemničů tyčových, ježto nevyžadují vý­ kop, zemina nenaruší styk mezi rostlou půdou, nenarušenou výkopem, zemničem tedy nejtěsnější. Deskové pásy 000 250 kladou svisle země obvykle na delší základnu tak, aby horní kraj pásů byl aspoň hluboko. zásadní rozdíl tom, jestli technická norma (standard) něco připouští, doporučuje nebo nedoporu­ čuje, zakazuje nebo nezakazuje. Každý svod však musí mít před zaústěním země roz­ poj ovatelnou zkušební svorku, jež být asi nad zemí na místě snadno přístupném. Zemní tyče dlouhé aspoň ukládají svisle země tak, aby jejich horní konec byl nejméně povrchu země. naproti tomu stanoví norma? O zemnicích pojednává čl. velmi přízni­ vý vliv tzv. Tato námitka správná: někdy nebude ani možné