Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
”
To není stanovisko nové, nýbrž témž smyslu vyjadřo
valy Předpisy Elektrotechnického svazu československého (ESČ),
jakož dřívější norma ČSN ESČ 113. Její oficiální textace ohledně
ochranného prostoru zní:
„Dosavadní zkušenosti ukazují, ochranný prostor kolem jí
macího zařízení sice existuje, ale nedá přesné zjistit. Vše, uvnitř prostoru kužele, je
hromosvodem chráněno před přímým úderem blesku” tento
názor správný?
Směrodatná pro nás československá státní technická norma
(standard) ČSN 1390: Předpisy pro hromosvody. Povšechně je
nebezpečné hledat úkryt pod jehličnatými stromy, nebezpečnými
jsou však dub, topol hrušeň.
O u
Starší nás škole učili, „hromosvod chrání okruhu,
jehož poloměr rovná výšce hrotu jímače nad zemí; ochranný
prostor při tom kuželem. Jímací za
řízení proto musí udělat takové, aby pokud možno zachytilo
všechny blesky, aniž přímo zasáhly chráněný objekt.
I tomto druhém sestavení výslovně uvádí, buku
neudeřil blesk ani jednou.ovocných stromů pak:
hrušně 16krát, švestku keř vinné révy lkrát. tak onak: překvapí-li
nás zalesněném pásmu bouřka, dobře vědět, buk celkem
chrání před úderem blesku. Prakticky např. norma
závazná, nikoliv snad jen směrná. tomto ohledu stojí pozornost,
že švýcarské „Směrnice stavbě hromosvodů ochraně před
bleskem” jinak technicky velmi hutné zajímavé, citují lidovou
švábsko-alemanskou říkanku, která překladu zní:
Dubům vyhýbej,
vrby pak míjej,
před smrky prchej,
buky však vyhledávej.
K tomu bychom dodali, nutno ještě zapamatovat, jak
zrádnými ochránci byly modřín neb borovice.
Jsou různé teorie, jak vysvětlit tyto rozdíly; většina nich
poukazuje různou vodivost mízy. znamená,
17
