Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Blesk tu
opět nevyhledá vrcho
lek nýbrž směřuje
k prostoru kovovými
tyčemi. Pokus: stejném, sloSení půdy smě
řuje elektrický výboj uloženým, kovovým
předmětům. Avšak jsou velmi značné roz
díly, neboť jsou druhy stromů, které blesk zasahuje jen zřídka;
naopak jsou takové, blesk přímo vyhledává. Podle jiných statistik zasáhl blesk:
modříny 34krát, smrky 8krát,
borovice 28krát, jedle 6krát,
duby 22krát, lípy 3krát,
topoly 16krát, jasany 2krát,
břízu, jilm, javor, olši, kaštan bez lkrát;
16
.
Výsledek podobných pokusů není ovšem možno větším
měřítku aplikovat všechny případy. najevo, určitém lese,
který obsahoval tří čtvrtin buky, neuhodil blesk během celého
období pozorování naproti tomu však dubů
a smrků, jež tvořily zbývající část lesa, uhodil blesk tutéž
dobu šestnáctkrát.
B y
Strom vyvýšeným předmětem tedy určitých okol
ností vystaven úderu blesku.
Jinou variantu tohoto
druhého pokusu ukazu
je obr. vliv ne
stejnoměrné ionizace vzduchu, vliv větru neb vlhkosti atd. statistic
kých dat lesních úřadů vychází např.
kupu jílu tedy zemi
ny velmi dobře vodivé
— tak, aby právě
nad byla proláklina
B, jež tvoří jakési sed
lo mezi pískovými vr
chy Elektrický
výboj bude tomto
případě směřovat bo
du přes to, vzdá
lenost bodům neb
C mnohem menší. 6c. Chybí např.ZDROJ NAPE TJ
Obr. 6c, kde pro
láklině jsou uloženy ko
vové tyče. Správ
ně hodnotit může jen odborník
