Ladicí napětí se
získává pomocí potenciometrů buď víceotáčkových, nebo běžných pře
vodem.
Na obrázku jedna varianta řešení větším ovládacím napětím Us. novějších zařízeních používá ladění
varikapy pomocí proměnného stejnosměrného napětí. Dioda brání nežádoucímu otevření tranzistoru
T| vlivem napětí UL.
Přivedením kladného napětí svorku dojde otevření tranzistoru T2
a ten propojí vývod napětí společným vodičem přes rezistor R3. čistě elektronického
309
. Mezi vodiče ř/La UBlze řadit libovolné
množství spínacích dvojic tranzistorů každou podle potřeby spínat
napětím Us.
Může mít samozřejmě menší hodnotu, podle které upraví hodnoty
rezistorů obvodu báze T2. Jedno řešení čistě mechanické spočívá
v úpravě odporové dráhy ladicího potenciometru. Obecně však toto napětí musí být větší než asi
0,7 pro křemíkový tranzistor.28 [18].
Pokles napětí kolektoru vede také otevření tranzistoru k
připojení rezistorů plné ladicí napětí. Horní dolní mez ladicího
napětí tak omezena.
Pokud ovládací napětí nulové, jsou oba tranzistory nevodivém
stavu rozsah ladicího napětí ULse pohybuje nuly hodnoty UB. Zapojení obr.Ladění obvodů přijímače otočným kondenzátorem také standardní
a dostatečně známý způsob. Elektronické ladění umožňuje bez úprav ladicích obvodů nebo
ladicího potenciometru ladit jen určitý výsek daného pásma tak, že
není využito celé možné ladicí napětí UB, ale jeho část do
U2.
Chceme-li změnit maximální meze ladicího napětí t/Bna U1až U2,
přičemž UB, volíme hodnoty rezistorů děliče podle
následujících vztahů:
U2- U2- U1R -----------i -----------1 Rl
Ui UB- U2
Dalším způsobem čistě elektronické úpravy ladicího napětí samočin
né vypouštění části pásma při jeho plynulém přelaďování, které ozna
čuje také jako vyklíčování.
Maximální stabilizované ladicí napětí UBje snižováno ladicím potencio-
metrem běžce napětí vedeno přes rezistor který již součástí
děliče, elektronický přepínač dalšími rezistory děliče R3. Ze
společného bodu těchto rezistorů upravené ladicí napětí vedeno
k varikapům příslušných laděných obvodů. 9
