Nové koncepce rozhlaso
vých přijímačů však používají mezifrekvence podstatně vyšší. doplňková
selektivita tvořená dolní propustí, potlačující rušivé produkty demodula
ce ležící mimo nízkofrekvenční pásmo. Proto dřívějška přetrvává standardní mezifrekvence pro rozsahy
AM kolem 460 kHz pro přesně 10,7 MHz.
276
. Podobně jako vstupní zesilovače, bývají systémem AVC řízeny mezi
frekvenční stupně.
Signálovou cestu přijímače uzavírá demodulátor.
Při této příležitosti zmíníme ještě druhém extrému používaném jen
pro přijímače frekvenční modulace šířkou pásma kolem 200 kHz.
V tomto případě volí mezifrekvence nízká, 100 kHz. Tvarem průběh selektivity blížit obdélníku. Jeho úkolem oddě
lit modulační signál nosné frekvence minimálním zkreslením, dodat
napětí pro samočinné řízení zesílení (AVC) případně dodat napětí pro
samočinné dolaďování (AFC).vence.
Přiblížit tomuto ideálnímu tvaru pomocí obvodů náročné. Součástí nízkofrekvenčního zesilovače může být tzv. praktickém provozu však ani
nezaregistrujeme dvojí příjem, protože žádoucí zrcadlový příjem jedné
a téže stanice splynou. tomto dílu je
soustředěna podstatná část zesílení celého přijímače také jeho selektivi
ta.
V současné době vytvoření požadované selektivity používají již
zmíněné krystalové nebo monolitické filtry. druhé straně zase při vyšší mezifrekvenci hůře realizuje
požadovaný průběh pásma propustnosti zesílení mezifrekvenčního zesi
lovače.
Za směšovačem následuje mezifrekvenční zesilovač. Vzhle
dem omezené selektivitě vstupu pak pronikne přijímače stejné
intenzitě žádoucí zrcadlová frekvence. demodulátorem následuje nízkofrek
venční zesilovač navržený podle požadavku výstupní výkon jeho
jakost
