Požadavek první rozhlasové přijímače
byl jednoduchý: umožnit srozumitelný příjem jednoho místního vysílače. Kvalita přenosu při amplitudové modulaci nedosahuje
zdaleka normy hifi, ale vysílače slouží především funkci sdělova
cích prostředků hudebním vysílání pouze jako zvuková kulisa.Podle druhu modulace rozhlasové přijímače dělí přijímače ampli
tudové modulace (AM) frekvenční modulace (FM). Jejich princip bude popsán další stati. Nejstarší přijímače
byly pouze pro AM, protože dlouhou dobu byla jediná prakticky
využívaná modulace rozhlasovém vysílání.
Poslouchalo sluchátka později reproduktory, podle našich
dnešních měřítek značně nedokonalé. Amplitudová modulace se
udržela současnosti zřejmě ještě několik desítek let bude světě
nejrozšířenější. Přineslo výrazné zlepšení kvality přenosu, důležité hlavně oblasti
hudebních pořadů., později
i stereofonními dekodéry.
V počátcích rozhlasového vysílání bylo světě jen několik relativně
silných rozhlasových vysílačů.
267
. Nejprve přijímače pro amplitudovou modulaci. Citlivost byla udávána slovně reklamním způ
sobem spíše jako srovnávání. Jakostní skupiny jsou celkem čtyři, automobilových
přijímačů tři. Současně byla zvětšována citlivost
a zlepšila jakost přednesu.
S rostoucím počtem vysílačů bylo třeba zajistit selektivitu přijímače, to
znamená jeho schopnost vybrat více možných přijímaných stanic jen
jednu bez rušení ostatními vysílači. přijímačů nebylo sledováno
zkreslení, selektivita, odstup signálu nežádoucích produktů, odolnost
proti silným signálům atd.
Vysílání frekvenční modulací začalo rozšiřovat druhé světové
válce.
První rozšířené typy pracovaly již principu superhetu. Uvedeme také
číselné hodnoty platné pro první jakostní skupinu nepřenosných rozhlaso
vých přijímačů. Proto také stereofonní vysílání mohlo být rozšířeno až
ve spojení frekvenční modulací. Původní přijímače přímým zesílením
přijímaného signálu byly nahrazeny dokonalejšími druhy konverzí frek
vence, tzv. superhety.
První přijímače pro frekvenční modulaci neměly nedostatky prvních
přijímačů amplitudové modulace, ale nebyly tak konstrukčně jednoduché. Také komfort
jejich obsluhy byl počátku větší, byly vybavovány indikátory vyladění,
potlačením šumu mezi stanicemi, samočinným dolaďováním atd.
V současné době charakterizují vlastnosti rozhlasových přijímačů
podle řady kritérií [1], nichž upozorníme podstatná
