Podle druhu modulace rozhlasové přijímače dělí přijímače ampli
tudové modulace (AM) frekvenční modulace (FM).
První rozšířené typy pracovaly již principu superhetu. Přineslo výrazné zlepšení kvality přenosu, důležité hlavně oblasti
hudebních pořadů. Citlivost byla udávána slovně reklamním způ
sobem spíše jako srovnávání. Proto také stereofonní vysílání mohlo být rozšířeno až
ve spojení frekvenční modulací. Požadavek první rozhlasové přijímače
byl jednoduchý: umožnit srozumitelný příjem jednoho místního vysílače. přijímačů nebylo sledováno
zkreslení, selektivita, odstup signálu nežádoucích produktů, odolnost
proti silným signálům atd. Původní přijímače přímým zesílením
přijímaného signálu byly nahrazeny dokonalejšími druhy konverzí frek
vence, tzv. Jakostní skupiny jsou celkem čtyři, automobilových
přijímačů tři. Také komfort
jejich obsluhy byl počátku větší, byly vybavovány indikátory vyladění,
potlačením šumu mezi stanicemi, samočinným dolaďováním atd. Jejich princip bude popsán další stati. superhety.
V současné době charakterizují vlastnosti rozhlasových přijímačů
podle řady kritérií [1], nichž upozorníme podstatná. Kvalita přenosu při amplitudové modulaci nedosahuje
zdaleka normy hifi, ale vysílače slouží především funkci sdělova
cích prostředků hudebním vysílání pouze jako zvuková kulisa. Amplitudová modulace se
udržela současnosti zřejmě ještě několik desítek let bude světě
nejrozšířenější., později
i stereofonními dekodéry.
267
.
Vysílání frekvenční modulací začalo rozšiřovat druhé světové
válce. Nejprve přijímače pro amplitudovou modulaci.
První přijímače pro frekvenční modulaci neměly nedostatky prvních
přijímačů amplitudové modulace, ale nebyly tak konstrukčně jednoduché. Současně byla zvětšována citlivost
a zlepšila jakost přednesu.
V počátcích rozhlasového vysílání bylo světě jen několik relativně
silných rozhlasových vysílačů.
Poslouchalo sluchátka později reproduktory, podle našich
dnešních měřítek značně nedokonalé. Uvedeme také
číselné hodnoty platné pro první jakostní skupinu nepřenosných rozhlaso
vých přijímačů.
S rostoucím počtem vysílačů bylo třeba zajistit selektivitu přijímače, to
znamená jeho schopnost vybrat více možných přijímaných stanic jen
jednu bez rušení ostatními vysílači. Nejstarší přijímače
byly pouze pro AM, protože dlouhou dobu byla jediná prakticky
využívaná modulace rozhlasovém vysílání
