Jejich princip bude popsán další stati. Přineslo výrazné zlepšení kvality přenosu, důležité hlavně oblasti
hudebních pořadů. přijímačů nebylo sledováno
zkreslení, selektivita, odstup signálu nežádoucích produktů, odolnost
proti silným signálům atd. Současně byla zvětšována citlivost
a zlepšila jakost přednesu.
V současné době charakterizují vlastnosti rozhlasových přijímačů
podle řady kritérií [1], nichž upozorníme podstatná. Proto také stereofonní vysílání mohlo být rozšířeno až
ve spojení frekvenční modulací. Nejstarší přijímače
byly pouze pro AM, protože dlouhou dobu byla jediná prakticky
využívaná modulace rozhlasovém vysílání.
Vysílání frekvenční modulací začalo rozšiřovat druhé světové
válce. Původní přijímače přímým zesílením
přijímaného signálu byly nahrazeny dokonalejšími druhy konverzí frek
vence, tzv. Kvalita přenosu při amplitudové modulaci nedosahuje
zdaleka normy hifi, ale vysílače slouží především funkci sdělova
cích prostředků hudebním vysílání pouze jako zvuková kulisa.
První rozšířené typy pracovaly již principu superhetu. Také komfort
jejich obsluhy byl počátku větší, byly vybavovány indikátory vyladění,
potlačením šumu mezi stanicemi, samočinným dolaďováním atd. Jakostní skupiny jsou celkem čtyři, automobilových
přijímačů tři. Citlivost byla udávána slovně reklamním způ
sobem spíše jako srovnávání.
První přijímače pro frekvenční modulaci neměly nedostatky prvních
přijímačů amplitudové modulace, ale nebyly tak konstrukčně jednoduché. Amplitudová modulace se
udržela současnosti zřejmě ještě několik desítek let bude světě
nejrozšířenější. Uvedeme také
číselné hodnoty platné pro první jakostní skupinu nepřenosných rozhlaso
vých přijímačů. Nejprve přijímače pro amplitudovou modulaci., později
i stereofonními dekodéry.Podle druhu modulace rozhlasové přijímače dělí přijímače ampli
tudové modulace (AM) frekvenční modulace (FM).
267
.
Poslouchalo sluchátka později reproduktory, podle našich
dnešních měřítek značně nedokonalé.
V počátcích rozhlasového vysílání bylo světě jen několik relativně
silných rozhlasových vysílačů. Požadavek první rozhlasové přijímače
byl jednoduchý: umožnit srozumitelný příjem jednoho místního vysílače.
S rostoucím počtem vysílačů bylo třeba zajistit selektivitu přijímače, to
znamená jeho schopnost vybrat více možných přijímaných stanic jen
jednu bez rušení ostatními vysílači. superhety