frekvenční zdvih /udává, kolik změní frekvence nosné působe
ním určité amplitudy modulačního signálu.
Frekvenčně modulovaný signál zabírá mnohem větší šířku pásma než
signál modulovaný amplitudově. Tím při popsa
ném zlepšování odstupu signálu šumu (říkáme širokopásmový zisk)
zhoršoval odstup vysokých modulačních frekvencí proti nízkým frekven
cím. Pro nezkre
slený přenos modulace fmmusí být přijímací straně zachována šířka
pásma celého přijímače alespoň 2fm. přijímací straně pak toto úmyslné amplitudové zkreslení
265
.2.
Tato zdánlivá nevýhoda přináší však výhodu při detekci.frekvenci 0vysílače bude šířka pásma vyzářeného výkonu rovna 2/ma toto
pásmo bude rovnoměrně rozděleno kolem nosné frekvence fa. Amplitudy těchto pásem jsou závislé tzv.
Modulační index však závislý modulační frekvenci, rostoucí
modulační frekvencí modulační index zmenšuje.
Modulační frekvencí však můžeme ovládat frekvenci nosné vlny. Obecně, pro přenos frekvenční modulace potřebujeme
několikrát širší vysokofrekvenční pásmo, než zaujímají modulační signály. znamená, při modulační
frekvenci méně jakostní hudby 4,5 kHz musí použitá šířka pásma
přijímače být nejméně kHz.
Takovému typu modulace říkáme frekvenční, její princip obr. 9. Modulační signál vyvolá teoreticky
nekonečný počet tzv. Tyto systémy frekvenční
modulací navrhujeme tak, aby modulační index byl vždy větší než 1. postranních pásem vzdálených nosné celý
násobek fm.
preemfází tak, aby zvětšil modulační index vysokých modulačních
frekvencí. Detekcí frek
venčně modulovaných signálů zlepšuje odstup signálu šumu, to
úměrně druhé mocnině modulačního indexu.
Tzv. modulačním
indexu ft
V praxi přenášíme jen konečný počet postranních pásem frekvenčně
modulovaného signálu, která vejdou pásma B
B m
kde fmmá význam nejvyšší modulační frekvence maximálního zdvi
hu. Proto modulační signál vysílači amplitudově zkreslujeme tzv. pro pásmo VKV II, kde maximální zdvih kHz maxi
mální modulační frekvence kHz, dostáváme šířku pásma
B 180 kHz. Tak např