Obvody zesilovačů a přijímačů

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Milan Syrovátko

Strana 258 z 360

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Došlo mezinárodním dohodám vymezení rozhlasových pásem současně byly dohodě přiděleny frekvence pro vysílače jednotlivých zemí oblastí tak, aby ohledem ší­ ření příslušných vlnových délek bylo vzájemné rušení vysílačů co nejmenší. Podle [1] platí pro přijímače nás následující rozdělení rozhlasových pásem: dlouhé vlny 150 285 kHz střední vlny 525 605 kHz krátké vlny 5,95 6,20 MHz krátké vlny 7,10 7,30 MHz krátké vlny 9,50 9,775 MHz krátké vlny 11,70 11,975 MHz krátké vlny 15,10 15,45 MHz krátké vlny 17,70 17,90 MHz krátké vlny 21,45 21,75 MHz krátké vlny 25,60 26,10 MHz 261 .ROZHLASOVÉ PŘIJÍMAČE JEJICH ČÁSTI Historie rozhlasového vysílání stará asi jako jeden lidský věk. příj­ mu zpočátku používaly tzv. První naše vysílače pracovaly výkony 0,5 do 10 kW, ale roce 1930 byl Liblicích uveden chodu vysílač výkonem 120 kW. Rychle rozšířilo Evropy Praze začalo rozhlasové vysílání již roce 1923. Rozhlasové vysílání pro širokou veřejnost bylo poprvé zahájeno USA v roce 1920. V souvislosti rozšiřováním rozhlasového vysílání ukázala po­ třeba vymezit určitá frekvenční pásma pro rozhlas, ostatní neveřejné služby, armádu atd. krystalky, což byl pouze laděný obvod C s připojenou anténou uzemněním, něhož bylo nakmitané vysoko­ frekvenční napětí detekováno krystalem galenitu filtraci vede­ no sluchátek. Později jako aktivní zesilovací prvky využívaly elektronky. Nejprve pracovaly vysílače pásmech dlouhých středních vln