Došlo mezinárodním dohodám vymezení
rozhlasových pásem současně byly dohodě přiděleny frekvence
pro vysílače jednotlivých zemí oblastí tak, aby ohledem ší
ření příslušných vlnových délek bylo vzájemné rušení vysílačů co
nejmenší.
Podle [1] platí pro přijímače nás následující rozdělení rozhlasových
pásem:
dlouhé vlny 150 285 kHz
střední vlny 525 605 kHz
krátké vlny 5,95 6,20 MHz
krátké vlny 7,10 7,30 MHz
krátké vlny 9,50 9,775 MHz
krátké vlny 11,70 11,975 MHz
krátké vlny 15,10 15,45 MHz
krátké vlny 17,70 17,90 MHz
krátké vlny 21,45 21,75 MHz
krátké vlny 25,60 26,10 MHz
261
.ROZHLASOVÉ PŘIJÍMAČE JEJICH
ČÁSTI
Historie rozhlasového vysílání stará asi jako jeden lidský věk. příj
mu zpočátku používaly tzv. První naše vysílače pracovaly výkony 0,5 do
10 kW, ale roce 1930 byl Liblicích uveden chodu vysílač výkonem
120 kW. Rychle rozšířilo Evropy Praze začalo rozhlasové
vysílání již roce 1923.
Rozhlasové vysílání pro širokou veřejnost bylo poprvé zahájeno USA
v roce 1920.
V souvislosti rozšiřováním rozhlasového vysílání ukázala po
třeba vymezit určitá frekvenční pásma pro rozhlas, ostatní neveřejné
služby, armádu atd. krystalky, což byl pouze laděný obvod C
s připojenou anténou uzemněním, něhož bylo nakmitané vysoko
frekvenční napětí detekováno krystalem galenitu filtraci vede
no sluchátek. Později jako aktivní zesilovací prvky využívaly
elektronky.
Nejprve pracovaly vysílače pásmech dlouhých středních vln
