V těchto případech můžeme použít uvedených vzorců přibližnému
určení zesílení vstupního výstupního odporu. Tedy
1
X (oL
ojC
Např. 7. R,, Rr
pro vstupní odpor
R„ Rr
i •<
Ryst
1 GRC
a pro výstupní odpor
R GRyRi
výst g
kde celkový odpor rezistorů zařazených vstupního obvodu tran
zistoru, tedy odpor stabilizačních rezistorů bázi výstupní odpor zdroje
signálu. zapojení rezistor
Re, zapojení rezistor RBa zapojení samo sobě již stopro
centní zápornou zpětnou vazbu. Pro napěťovou zpětnou vazbu tvořenou
rezistorem R,j zapojení společným emitorem podle obr.3 platí pro
napěťové zesílení
RnR, Rr
R R,.
Dosud jsme hovořili přenosu zpětných vazbách frekvenčně nezá
vislých.uvedených vztazích pro zesílení jednoho tranzistorového stupně je
zahrnuta záporná proudová zpětná vazba.
175
. Její stupeň závislý frekvenci, tím frekvenčně
závislé zesílení další parametry zesilovače. Má-li některá část obvodu, především zpětnovazební člen, mimo
odpor kapacitu (výjimečně také indukčnost), mluvíme frekvenčně
závislé zpětné vazbě. Výpočet provedeme pro
několik předem zvolených frekvencí tak, pro každou frekvenci
uvažujeme frekvenčně závislý člen (kondenzátor, cívku) rezistor, jehož
hodnota rovná reaktanci tohoto členu při dané frekvenci. kondenzátor kapacitě považujeme frekvenci kHz za
rezistor odporu 160 cívku indukčnosti 100 frekvenci
100 odpor atd. Tohoto způsobu využívá
ve zpětnovazebních korekčních obvodech
