toho
vyplyne vhodný způsob chlazení. Přepínací frekvenci materiál jádra
transformátoru zvolíme podle již uvedených zásad.
Vstupní (primární) vinutí střídače závitů, zpětnovazební N2
závitů výstupní (sekundární) vinutí transformátoru závitů. Vlivem
nesouměrnosti zapojení, které vždy existuje, dojde jednoho tranzistorů
k většímu vzestupu proudu střídač uvede chodu. Dále pro dosažení největší účinnosti měniče
doporučuje párovat tranzistory střídače velikosti proudového zesilo
vacího činitele strmosti. Lze tomu předejít
vhodnou volbou velikosti rezistorů Pro vyloučení nepříznivého vlivu
je třeba, aby časová konstanta nabíjení kondenzátoru byla větší než
u kondenzátoru C2. Tento úbytek odhadujeme asi na
0,5 Počet vstupních závitů potom dán vztahem
200P
f
(cm2; Hz)
. Jeho velikost dána dovoleným proudem báze tranzistorů
a napájecím napětím střídače.proud vytvoří zapnutí kladné napětí bázích tranzistorů. Rezistor Rx
omezuje nabíjecí proud hodnotu, která nemůže ohrozit přechod báze
tranzistorů. Při přetížení nebo zkratu výstupu vlivem poklesu
zpětnovazebního napětí ustanou oscilace.
Počítáme účinností měniče asi uvažujeme skutečné mezní
teploty okolí, které mohou pro tranzistory provozu nastat.
Potřebný průřez jádra transformátoru dán empirickým vztahem
5 =
kde výstupní výkon střídače přepínací frekvence. Zpětná
vazba odvozena výstupního napětí střídač začne oscilovat při
odpojené zátěži.
Protože usměrňovačem následuje vyhlazovací kondenzátor Q,
může nabíjecí proud vyhlazovacího kondenzátoru způsobit při zapnutí
měniče zkrat střídač nemusí vždy nasadit oscilace. Vždy však dbáme, aby
se při jmenovitém výkonu měniče tím tedy při odpovídajícím proudu
kolektoru tranzistorů jádro sytilo kolena magnetizační křivky. Při stanovení
počtu závitů vstupního vinutí vychází průřezu jádra přepínací
frekvence/, sycení (podle materiálu jádra transformátoru) napětí U,
což vlastně napětí zdroje UB, zmenšené úbytek napětí vstupním
vinutí transformátoru tranzistorech