však může vést poškození tranzistorů nadměrným
proudem.
Jednočinná zapojení střídačů používají pro výkony několika wattů
a hlavně tam, kde záleží malých rozměrech hmotnosti, např. Napěťová
zpětná vazba střídače odvozena výstupního napětí. Jeho zbytkový proud Ico musí být nejmenší. Při větších proudech tranzistoru již dochází
vlivem zbytkového napětí citelné výkonové tím tepelné ztrátě.nou vazbou. tyristorová. určitý
druh ochrany, který může být chápán jako výhoda tohoto zapojení. Odlehčením střídače jeho výstupní
napětí roste naopak, při přetížení měnič přestane pracovat.
113
. Kombinací proudové
a napěťové zpětné vazby lze vlastnosti měničů podle převládajícího cha
rakteru vazby upravit.
Zapojení proudovou zpětnou vazbou naopak odolnější proti změ
nám zátěže mezního případu, kdy kmity nemusejí ustat ani při
zkratu výstupu. Tento typ střídače
je určen pro poměrně stálou zátěž. Tyristorové měniče používají také pře
devším pro větší výkony. elekro-
nického zábleskového zařízení. Čím napájecí napětí vyšší,
tím menší zbytkové napětí. Mimo existují ještě některá zvláštní zapojení střídačů,
např. Beztransformátorové střídače, např.
Druh kladné zpětné vazby, která nutná pro rozkmitání udržení
střídače chodu, značně ovlivňuje vlastnosti celého měniče. tento typ tranzistoru jsou však kladeny poněkud jiné
požadavky než tranzistor používaný lineárních zesilovacích obvodech
[11]. Tuto podmínku
poměrně dobře splňují křemíkové tranzistory.
Uvedeme zjednodušený postup návrhu vybraných typů měničů. Pro větší výkony jsou účinnosti
vhodnější zapojení dvojčinná. Zde situace horší, neboť toto napětí se
pohybuje řádu desetin jednotek voltú. činnost měniče vliv způsob zapojení
usměrňovače, což souvisí přímo návrhem jednotlivých druhů měničů. multivibrátory, pracují
s běžnou kladnou zpětnou vazbou RC. Jak
jsme již uvedli, úlohu přepínače tranzistorových střídačích přebírá
tranzistor. druhé straně mohou nastat problémy rozkmitáváním při
zapnutí, kdy odpojena zátěž důsledku proudové zpětné vazby
existuje jen zanedbatelný zpětnovazební signál. Germaniové tranzistory
však mají zbytkové proudy mnohem větší, proto již téměř nepoužívají. Tato zapojení jsou však složitější. Podle zapojení tranzistoru obvo
du lze ještě střídače rozdělit jednočinné, dvojčinné souměrné dvojčin
né nesouměmé.
Stejně tak mělo být nejmenší zbytkové napětí Uco tranzistoru,
který vodivém stavu
