Tento typ střídače
je určen pro poměrně stálou zátěž. Při větších proudech tranzistoru již dochází
vlivem zbytkového napětí citelné výkonové tím tepelné ztrátě. Odlehčením střídače jeho výstupní
napětí roste naopak, při přetížení měnič přestane pracovat.
Stejně tak mělo být nejmenší zbytkové napětí Uco tranzistoru,
který vodivém stavu.nou vazbou. Podle zapojení tranzistoru obvo
du lze ještě střídače rozdělit jednočinné, dvojčinné souměrné dvojčin
né nesouměmé.
Uvedeme zjednodušený postup návrhu vybraných typů měničů. Jak
jsme již uvedli, úlohu přepínače tranzistorových střídačích přebírá
tranzistor. však může vést poškození tranzistorů nadměrným
proudem. Mimo existují ještě některá zvláštní zapojení střídačů,
např.
113
. Tato zapojení jsou však složitější. Zde situace horší, neboť toto napětí se
pohybuje řádu desetin jednotek voltú. určitý
druh ochrany, který může být chápán jako výhoda tohoto zapojení.
Zapojení proudovou zpětnou vazbou naopak odolnější proti změ
nám zátěže mezního případu, kdy kmity nemusejí ustat ani při
zkratu výstupu. tyristorová. Beztransformátorové střídače, např. Tuto podmínku
poměrně dobře splňují křemíkové tranzistory. tento typ tranzistoru jsou však kladeny poněkud jiné
požadavky než tranzistor používaný lineárních zesilovacích obvodech
[11]. Pro větší výkony jsou účinnosti
vhodnější zapojení dvojčinná. Tyristorové měniče používají také pře
devším pro větší výkony. elekro-
nického zábleskového zařízení. Kombinací proudové
a napěťové zpětné vazby lze vlastnosti měničů podle převládajícího cha
rakteru vazby upravit. Napěťová
zpětná vazba střídače odvozena výstupního napětí. multivibrátory, pracují
s běžnou kladnou zpětnou vazbou RC.
Jednočinná zapojení střídačů používají pro výkony několika wattů
a hlavně tam, kde záleží malých rozměrech hmotnosti, např. druhé straně mohou nastat problémy rozkmitáváním při
zapnutí, kdy odpojena zátěž důsledku proudové zpětné vazby
existuje jen zanedbatelný zpětnovazební signál. činnost měniče vliv způsob zapojení
usměrňovače, což souvisí přímo návrhem jednotlivých druhů měničů. Germaniové tranzistory
však mají zbytkové proudy mnohem větší, proto již téměř nepoužívají. Čím napájecí napětí vyšší,
tím menší zbytkové napětí. Jeho zbytkový proud Ico musí být nejmenší.
Druh kladné zpětné vazby, která nutná pro rozkmitání udržení
střídače chodu, značně ovlivňuje vlastnosti celého měniče
