Zde situace horší, neboť toto napětí se
pohybuje řádu desetin jednotek voltú.nou vazbou. Podle zapojení tranzistoru obvo
du lze ještě střídače rozdělit jednočinné, dvojčinné souměrné dvojčin
né nesouměmé. Beztransformátorové střídače, např. Jeho zbytkový proud Ico musí být nejmenší. Tuto podmínku
poměrně dobře splňují křemíkové tranzistory. Odlehčením střídače jeho výstupní
napětí roste naopak, při přetížení měnič přestane pracovat. činnost měniče vliv způsob zapojení
usměrňovače, což souvisí přímo návrhem jednotlivých druhů měničů. Tato zapojení jsou však složitější. Mimo existují ještě některá zvláštní zapojení střídačů,
např.
Druh kladné zpětné vazby, která nutná pro rozkmitání udržení
střídače chodu, značně ovlivňuje vlastnosti celého měniče. Tento typ střídače
je určen pro poměrně stálou zátěž. určitý
druh ochrany, který může být chápán jako výhoda tohoto zapojení. Čím napájecí napětí vyšší,
tím menší zbytkové napětí. Jak
jsme již uvedli, úlohu přepínače tranzistorových střídačích přebírá
tranzistor. druhé straně mohou nastat problémy rozkmitáváním při
zapnutí, kdy odpojena zátěž důsledku proudové zpětné vazby
existuje jen zanedbatelný zpětnovazební signál. Pro větší výkony jsou účinnosti
vhodnější zapojení dvojčinná. tento typ tranzistoru jsou však kladeny poněkud jiné
požadavky než tranzistor používaný lineárních zesilovacích obvodech
[11]. elekro-
nického zábleskového zařízení. však může vést poškození tranzistorů nadměrným
proudem.
113
. Germaniové tranzistory
však mají zbytkové proudy mnohem větší, proto již téměř nepoužívají. tyristorová.
Jednočinná zapojení střídačů používají pro výkony několika wattů
a hlavně tam, kde záleží malých rozměrech hmotnosti, např. multivibrátory, pracují
s běžnou kladnou zpětnou vazbou RC. Napěťová
zpětná vazba střídače odvozena výstupního napětí. Tyristorové měniče používají také pře
devším pro větší výkony.
Stejně tak mělo být nejmenší zbytkové napětí Uco tranzistoru,
který vodivém stavu.
Zapojení proudovou zpětnou vazbou naopak odolnější proti změ
nám zátěže mezního případu, kdy kmity nemusejí ustat ani při
zkratu výstupu. Při větších proudech tranzistoru již dochází
vlivem zbytkového napětí citelné výkonové tím tepelné ztrátě.
Uvedeme zjednodušený postup návrhu vybraných typů měničů. Kombinací proudové
a napěťové zpětné vazby lze vlastnosti měničů podle převládajícího cha
rakteru vazby upravit
