Jelikož proud, který prochází, prochází stejné velikosti všemi
diodami, volíme takový typ diody, která snese alespoň proud daný zátěží. 5,4, dvakrát větší
frekvenci zvlnění usměrněného napětí, než frekvence střídavého napětí
bez použití dvou napětí «g.
Můstkový usměrňovač, jehož zapojení obr. Tento způsob však používá jen případech, kdy pro usměrňo
vač poměrně vysokým napětím neexistuje dioda potřebným závěrným
napětím. Toho dosaženo zapojením čtyř diod tzv.
106
.
Vrcholové napětí výstupu bez zátěže je
u, f2
R,
a zatezi
U'M= í/m------------
Rg Rz
Za předpokladu, závěrný proud diody dvojicích D4, D3, D[
je stejný, jsou jednotlivé diody při odporové zátěži namáhány závěrným
napětím UM/ Protože však skutečnosti závěrné proudy diod
i jednoho typu značně liší, třeba při návrhu počítat možným závěrným
napětím jedné diody velikosti UM. Rozložení závěrného napětí
rovnoměrně obě diody lze dosáhnout jejich překlenutím stejnými
rezistory. Při kapacitní zátěži závěrné napětí diod zde zvyšuje na
dvojnásobek.Jistá nevýhoda spočívá tom, třeba dvou shodných zdrojů střídavého
napětí. Velikost rezistorů musí být taková, aby proud jimi procházející
byl asi jeden řád větší, než největší možný závěrný proud kterékoliv
z diod. Jak zřejmé, prochází proud zátěží
vždy jedním směrem.
můstku (též Graetzův usměrňovač)
