praví: „Jelikož jsem poznal, blesk svou podstatou
od elektrického olmě neliší, odhodlal jsem dle principů el. účinky ostrých kovových hrotů.
tyčí jest nebezpečno, jelikož tyče takové blesk přitahují.
do země železnými pilinami hlinou posypán}\ hlína pak udupána,
železný válec unevnil svp trámci 8"
. Již. sestrojení jeho pomýšlel;
proto jest zajisté mylnou domněnka Poggendorff-ova, jakoby Diviš na
základě inklerova: „Programma avertendi fulminis artificiou byl
svůj bleskosvod sestrojil, nehledě ani tomu, inkler spise uve
deném navrhuje zařízení, jež strojem Divišovým nemá nic společného.
K válci připevněna byla řada železných háků, nichž zavěšeny
byly 20” dl.
Již 1750.u
Z dopisu Oetinger-ova vysvítá, červenci 1753., opatřená mosazným hrotem, tato spojena pomocí jiné
l/2'< tlusté tyče vodorovnou kabinetě isol.
S skládal železného vá^ce 24" dl.V
K )
lezná 30J dl. Konce řetězů zapuštěny nejméně lil. železné řetězy.
Při každém blesku okolí
škublo kuličkami často
také přeskočila jiskra., prů
měru majícího, němž upevněna olovem zalita byla tyč železná 30" dl. provedením
úmyslu tohoto jsem bych poznal, co
jiní svedou. na
z zhotoviti stroj, jenž bouře odváděl.
K jednomu konci tyče této při
pevněny vláknech kuličky
za elektroskop sloužící a
přístroj zvonkový proti kouli
V stála koule zemí spo- gQ
<
jená. postavenou tyčí jež
na koncích opatřena koulemi.
Kd}>koliv nad strojem ob
jevil bouřný mrak, už
hřmelo čili nic, rozstouply se
kuličky byl-li mrak silně
elektrický, přeskakovaly mezi
L jiskry zvonily. ^
Smrť Richmann-ova zavdala %E
Divišovi podnět zvláštnímu
pojednání, němž důvodů
theoretických dokázal, zři
zování vysokých nahoře hrotem
opatřených dole isolovaných braz 1.
Pojednání zaslal Berlínské akademii, neobdržel však odpovědi, —
bylť Prokop Diviš oboru elektřiny své vrstevník}7 předstihl celá
desetiletí.tehdy
byl přesvědčen, podobně, jak jehlami vlásence odvedl elektřinu
elektriky, větším počtem hrotů lze mraky odelektrisovati. Diviš už
měl svůj stroj nejmenších podrobností promyšlený, spisů Divi
šových pak lze dokázati, před 1750. svém
spise: Magia nat., kdy Vídni byl překazil pokusy kněze Františka,
dokázal, zná dokonale el
