Monnier Bertier při podobných pokusech poraženi
k zemi, Richmann pak srpna 1753 zabit. Pak nastal slab}’ dešť, Romas měl opět pocit, jakoby se
v pavučinách pohyboval uslyšel silný praskot, čehož soudil, el. Proti řetězu postaven kovový svodič, jenž mohl býti ‘
zemí spojen.
s oblohy.byl vzdálen, měl pocit, jakoby pavučinách pohyboval.
stav zvyšuje není bez nebezpečí pokusech pokračovati, pročež
doporučil svým průvodcům, aby větší vzdálenosti odstoupili. Po
celou dobu pokusů nezablýsklo ani iiezahřmělo., stéblo,
jež bylo výbuch způsobilo, pohybovalo podél provazce vzhůru stří
davě jsouc přitahováno odpuzováno dosáhlo takto výšky asi 50";
kdykoli provazci přiblížilo, vznikl výbuch nový, avšak slabší. Střechou isolovaně prostrčena tyč, jež nad
střechu vyčnívala, druhý konec sahal světnice podkrovní. Jedni přirovnávali třeskot výbuchu prskavky, druzí zvuku,
jaký způsobí džbán, jenž byl dlažbu rozbil; jisto jest, rán}’
slyšeny uprostřed města, pokusy děly hluku denního. Romas domníval se, že
za tmy byl tento úkaz světelný daleko skvělejším. napjetí, čím výše stoupali. Přerušené toto spojení zavinilo smrt Richmannovu. stroje. Totéž pozorovali také Biot Gay
Lussac své větroplavbě. Nej delší stébel
bylo totiž válcem přitaženo, témž okamžiku slyšeny výbuchy hromu
podobné. srpna 1756. výbuchu pozo
rován zápach síře, podobný zápachu, vznikajícímu přechodem elek
třiny kovového válce vzduchu. svedl Romas celé ohnivé prameny 10' dl. Posléze drak spadl a
provazec omotal kolem výběžku střechy když byl odtud vyproštěn,
ucítila osoba jej držící ránu tak silnou, jej ihned pustila, provazec
padl několika osobám nohy ucítily ránu. tomuto
konci připevněn řetěz, jenž tyč spojoval pracovnou Richmannovou;
jelikož tato byla dosti odlehlá, veden řetěz mnohými místnostmi, jsa
od stěn sklem neb pečetním voskem isolován, posléze stropem sveden
do pracovny.
napjetí vertikální výškou přibývá. Richmann užíval svým po
kusům násled. Toto divadlo, jež
průvodcům Romas-ovým nemalou kratochvíli skýtalo, trvalo asi */4
hodiny. š. chmurného počasí pro
mění ihned jakmile vyjasní. Při pokusech nevzal nikdo škody, bylť Romas hned při
prvém pokuse obdržel hroznou ránu, tak další pokusy dály ve
likou opatrností. Při jednom
pokuse vehnán drak výše 100' větší, než obyčejně, válec visel
asi nad zemí, pojednou pod ním stébla 3", 12" dlouhá vztýčila
a jako loutky poskakovala nedotýkajíce navzájem.
Romas, něm pak Cavallo, Saussure Schůbler dokázali, -|- el.
Podobný tomuto byl stroj, jejž Hommer fýs.
26. Výbuch
doprovázen byl světelným úkazem podoby válce dl. silném skleněném sloupu upevněna tyč že
. Sotva
se tak bylo stalo, učiněn náhlý konec divadlu, jež stébla křepčící ský
tala, konec, jímž Romas strach chvění uveden. Oba tito učenci připevnili elektroskopu
v loďce drát asi 150' dl., jehož konec volně visel loďky, elektroskop
jevil tím silnější el. Pod válcem
nalezen otvor země hluboký 1‘/2" široký. Celý provazec obklopen byl válcem
vzduchu svítícího, jenž měl 3—4" průměru. š. kabinetě Man-
heimském zbudoval.
Le Monnier 1752), Romas, Cavallo (1757) Muschenbroek (1756)
poznali již svých pokusů, í
+ elektrické, jim bylo známo, el
