Totéž pozorovali také Biot Gay
Lussac své větroplavbě. Při pokusech nevzal nikdo škody, bylť Romas hned při
prvém pokuse obdržel hroznou ránu, tak další pokusy dály ve
likou opatrností. Sotva
se tak bylo stalo, učiněn náhlý konec divadlu, jež stébla křepčící ský
tala, konec, jímž Romas strach chvění uveden. Proti řetězu postaven kovový svodič, jenž mohl býti ‘
zemí spojen. š. Toto divadlo, jež
průvodcům Romas-ovým nemalou kratochvíli skýtalo, trvalo asi */4
hodiny. Jedni přirovnávali třeskot výbuchu prskavky, druzí zvuku,
jaký způsobí džbán, jenž byl dlažbu rozbil; jisto jest, rán}’
slyšeny uprostřed města, pokusy děly hluku denního. Při jednom
pokuse vehnán drak výše 100' větší, než obyčejně, válec visel
asi nad zemí, pojednou pod ním stébla 3", 12" dlouhá vztýčila
a jako loutky poskakovala nedotýkajíce navzájem. š. Po
celou dobu pokusů nezablýsklo ani iiezahřmělo. Romas domníval se, že
za tmy byl tento úkaz světelný daleko skvělejším. kabinetě Man-
heimském zbudoval. výbuchu pozo
rován zápach síře, podobný zápachu, vznikajícímu přechodem elek
třiny kovového válce vzduchu. silném skleněném sloupu upevněna tyč že
. Monnier Bertier při podobných pokusech poraženi
k zemi, Richmann pak srpna 1753 zabit. Nej delší stébel
bylo totiž válcem přitaženo, témž okamžiku slyšeny výbuchy hromu
podobné. Celý provazec obklopen byl válcem
vzduchu svítícího, jenž měl 3—4" průměru. Výbuch
doprovázen byl světelným úkazem podoby válce dl.
Podobný tomuto byl stroj, jejž Hommer fýs. tomuto
konci připevněn řetěz, jenž tyč spojoval pracovnou Richmannovou;
jelikož tato byla dosti odlehlá, veden řetěz mnohými místnostmi, jsa
od stěn sklem neb pečetním voskem isolován, posléze stropem sveden
do pracovny.
napjetí vertikální výškou přibývá. stroje. Přerušené toto spojení zavinilo smrt Richmannovu. Pod válcem
nalezen otvor země hluboký 1‘/2" široký. Oba tito učenci připevnili elektroskopu
v loďce drát asi 150' dl.
Romas, něm pak Cavallo, Saussure Schůbler dokázali, -|- el. svedl Romas celé ohnivé prameny 10' dl.
stav zvyšuje není bez nebezpečí pokusech pokračovati, pročež
doporučil svým průvodcům, aby větší vzdálenosti odstoupili. Posléze drak spadl a
provazec omotal kolem výběžku střechy když byl odtud vyproštěn,
ucítila osoba jej držící ránu tak silnou, jej ihned pustila, provazec
padl několika osobám nohy ucítily ránu. Pak nastal slab}’ dešť, Romas měl opět pocit, jakoby se
v pavučinách pohyboval uslyšel silný praskot, čehož soudil, el. Střechou isolovaně prostrčena tyč, jež nad
střechu vyčnívala, druhý konec sahal světnice podkrovní. chmurného počasí pro
mění ihned jakmile vyjasní. srpna 1756.
s oblohy.byl vzdálen, měl pocit, jakoby pavučinách pohyboval. napjetí, čím výše stoupali. Richmann užíval svým po
kusům násled.
Le Monnier 1752), Romas, Cavallo (1757) Muschenbroek (1756)
poznali již svých pokusů, í
+ elektrické, jim bylo známo, el., jehož konec volně visel loďky, elektroskop
jevil tím silnější el.
26., stéblo,
jež bylo výbuch způsobilo, pohybovalo podél provazce vzhůru stří
davě jsouc přitahováno odpuzováno dosáhlo takto výšky asi 50";
kdykoli provazci přiblížilo, vznikl výbuch nový, avšak slabší
