O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 74 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Dům měl bleskosvod zinkem krvté střeše dobře vodivě připojený, svodič skládal měděných pruhů dobře spojených, rozváděč však byl nedostatečný, skytalť odpor 55o ohmů. udeřil Hamburku blesk domu senátora Leh- manna. Téhož dne roku následujícího udeřil blesk telegrafního úřadu ve Frankobrodě nad Blesk sjel telegrafním vedení úřadovny, v níž byl stůl apparaty, asi kroků něho ústil zdi vodovod nad železnou nádobou, kterou voda odtékala, této železným řetízkem při­ pevněna byla zátka ucpání otvoru, jímž voda odtékala Úřadovna pojednou ozářena bleskem slabou ranou provázeným. Rozváděč jest zbytečný tam, kde lze bleskosvod při pojiti vodovodu neb plynovodu, jehož části jsou olovem spo:eny. Blesk přeskočil do kuchyně sklepních místnostech nalézající, již celou naplnil ohněm, tak osoby tam dlící stály jako plamenech. 16. Blesk zatřásl svoďiČem bleskosvodu, jiných škod nezpůsobil. zasáhl blesk Vannsee bleskosvod komíně strojovny, bleskosvod připojen byl vodovodu, jenž nebyl ještě úplně hotov, plynovodu připojen nebyl, zvláštního rozváděče neměl. V květnu 1889. telef. 16. stanice chrání se zvlášť jednoduchým přístrojem, jehož l schéma podává obr. Dříve odpo- ručované uložení desky vrstvy uhlí zavrhuje nyni, nebot doká­ záno, kov vlhkém uhlí uložený tvoří jaksi galv. Je-li svodiče možno svésti rybníka neb do potoka, jest velikou výhodou. V Otterstedlu sjel 1890. Z případů zde uvedených patrno, bleskosvod zcela bezvadný skytá budově ochrany, bezpečné, dobrozdání, jež roku 1880. Rozváděč, podzemní část bleskosvodu, musí zemí spojen býti tak, aby elektřina bleskem vyrovnávající bez odporu přejiti mohla země. Není-li ani vrstev celý rok vlhkých, nutno svo<jliče zemi rozvětviti každý konec deskou opatřiti. 9. prohlédnuto spojení zemí shledáno, že deska nesahala vrstvám vodonosným. článek, němž kov bere své; téže příčiny jest dobře desku voliti téhož kovu, z. Proud nízkého ^-------/ "ý----- - napjetí přicházející drátem nemůže A mezi kovovými deskami při utvořiti jiskru, jde tedy plné síle drátem Obr. 3. (?) blesk mlýnu větrného, bleskosvodem opatřeného zapálil jej. každé 2—3 zachycovače musí připadnouti jeden svodič, jenž zemi končí silnou kovovou deskou při nej menším m* plochy mající ponořenou vrstev vodu bohatých; není-li možno k těmto proniknouti, nýbrž toliko vrstvám vlhkým, nutno plochu deskv zdvojnásobí ti. června 1886. Kotva Morsé-ova psacího stroje klapla, blesk byl vnikl úřadovny, nebral však desce v zemi, nýbrž přeskočil kroků zmíněnému již řetízku, provrtal zátku odešel vodovodem. k apparatům Proud vysokého napjetí (blesk) přeskočí téměř plné síle přes toliko nepatrná Čásť volí cestu drátem jenž jest ostatně tak slabý, jej silnější proud přepálí; hranol mezi lze vodivě spojiti zemí.- vnání jiskrou neméně nebezpečnou, jako blesk sám. Zachycovač a svodič byl pořádku, rozváděč však nesahal mokrých vrstev. Požár vznikl horní části mlýna. Helmholtz, Kirchhoff Siemens pruské akademii věd předložili, čteme: „že bleskosvod racionelně sestrojený chrání budovy ne-li naprosto, zajisté . Proto občasná pře­ hlídka bleskosvodu zkouška jeho vodivosti velice odporučuje. jakého svodič zhotoven. Telegr