O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 73 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
V Neesenově spise Die Blitzgefahr sebráno případů, kdy blesk přeskočil bleskosvodu plyno- nebo vodovodu, jenž bleskosvodu nebyl připojen. Drážďanech odskočil blesk s bleskosvodu plynovodu proraziv zeď 0*75 m.Je-libleskosvod dobrém stavu, moliou přece rány bočné způ- sobiti značných škod budově.- tak zvanár rozvětvení odskok blesku sousedním vodičům. * Je-li svodiČ někde přerušen, nechrání již bleskosvod budovy, ano jest pro nanejvýš nebezpečen, any mohou vzniknout když blesk do budovy neudeřil, bouře takové rozdíly napjetí, nastane vyro­ \ vn A JB zemi -• » i i Obraz 14. Nelze pochybovati, soustava Melsensova jest dokonalejší doposud užívané soustavy Gay Lussacovy, tato bezvadně sestrojená dosta­ tečné bezpečnosti skytá. Téhož roku přeskočil blesk Frankobrodě s bleskosvodu vzdálenost kroků vodo­ vodu. Podobný účinek jevila by také kostka kovové sítě zho­ tovená, avšak drát muselby býti tím tlustší, čím větší oka sítě. na­ značeným opatřil Melsens radnici Bruselskou (příčné spojení svodiČů střeše náčrtku vynecháno). přeskočil blesk bleskosvodu železné svítilně něho vzdálené. Takovýmto bleskosvo- dem schematicky obr. Stůjtež zde některé doklady. tlustou. Jsou-li svodiČi podél budovy souměrně rozděleni, jest ochrana budovy, jak professor Zenker dokázal, zvlášť dokonalou, zamezujíc takto nej­ více odskočení blesku nebo Části jeho vnitř budovy. Jsou-li jednotlivé částky vodo- nebo plynovodu k sobe připojeny látkami isolujícími, nutno místech těch části vodivě spojiti, neb kovovou ochrannou sítí opatřiti. . sjel Hamburku blesk domu přeskočil bleskosvodu m daleko železné zemi ležící rouře. V žádném případů uvedených bleskosvod nebyl vodivě spojen s kovovými hmotami, nimž blesk přeskočil Má-li bleskosvod budovu dokonale chrániti, jest nutno jej spojiti všemi většími kovovými hmo­ tami budovy, jako vodo- plynovody, traversami, odkapnými rourami, kovovými svítilnami atd. Ve Vratislavě roku 1887. 1890. Roku 1888. Z této úvahy vycházeje navrhl Melsens počet zachycovačů mo­ žná největší těchto veliký počet svodiČň poměrně tenkých mezi sebou aspoň střeše vodivě spo­ jených, zachycovač každý končí trsem hrotův také všech rozích střechy, tam, kde tato spočívá zdech, jsou zachycovače umístěny. Nelze-li kovové hmoty ku bleskosvodu připojiti, nutno svodiče možná nejvíce vzdál iti. 15. Elektroskop unitř kostky staniolem polepené nejeví nejmenší stopy elektřiny, byt kostku sebe silnější jiskry svodiče elektriky pře­ skakovaly. R