přeskočil blesk bleskosvodu železné
svítilně něho vzdálené.
Z této úvahy vycházeje navrhl
Melsens počet zachycovačů mo
žná největší těchto veliký počet
svodiČň poměrně tenkých mezi
sebou aspoň střeše vodivě spo
jených, zachycovač každý končí
trsem hrotův také všech
rozích střechy, tam, kde tato
spočívá zdech, jsou zachycovače
umístěny. Drážďanech odskočil blesk
s bleskosvodu plynovodu proraziv zeď 0*75 m. Nelze-li kovové hmoty ku
bleskosvodu připojiti, nutno svodiče možná nejvíce vzdál iti.-
tak zvanár rozvětvení odskok blesku sousedním
vodičům.
Téhož roku přeskočil blesk Frankobrodě
s bleskosvodu vzdálenost kroků vodo
vodu.
Nelze pochybovati, soustava Melsensova jest dokonalejší doposud
užívané soustavy Gay Lussacovy, tato bezvadně sestrojená dosta
tečné bezpečnosti skytá.
. sjel Hamburku
blesk domu přeskočil bleskosvodu m
daleko železné zemi ležící rouře.
Ve Vratislavě roku 1887.
tlustou. na
značeným opatřil Melsens radnici
Bruselskou (příčné spojení svodiČů střeše náčrtku vynecháno).
R.
V žádném případů uvedených bleskosvod nebyl vodivě spojen
s kovovými hmotami, nimž blesk přeskočil Má-li bleskosvod budovu
dokonale chrániti, jest nutno jej spojiti všemi většími kovovými hmo
tami budovy, jako vodo- plynovody, traversami, odkapnými rourami,
kovovými svítilnami atd. Takovýmto bleskosvo-
dem schematicky obr. 15.Je-libleskosvod dobrém stavu, moliou přece rány bočné způ-
sobiti značných škod budově. Jsou-li jednotlivé částky vodo- nebo plynovodu
k sobe připojeny látkami isolujícími, nutno místech těch části vodivě
spojiti, neb kovovou ochrannou sítí opatřiti. Roku 1888. 1890. *
Je-li svodiČ někde přerušen, nechrání již bleskosvod budovy, ano
jest pro nanejvýš nebezpečen, any mohou vzniknout když blesk
do budovy neudeřil, bouře takové rozdíly napjetí, nastane vyro
\ vn
A
JB zemi
-• »
i i
Obraz 14.
Jsou-li svodiČi podél budovy souměrně rozděleni, jest ochrana budovy,
jak professor Zenker dokázal, zvlášť dokonalou, zamezujíc takto nej
více odskočení blesku nebo Části jeho vnitř budovy. Stůjtež zde
některé doklady.
Elektroskop unitř kostky staniolem polepené nejeví nejmenší stopy
elektřiny, byt kostku sebe silnější jiskry svodiče elektriky pře
skakovaly.
V Neesenově spise Die Blitzgefahr sebráno případů, kdy blesk
přeskočil bleskosvodu plyno- nebo vodovodu, jenž bleskosvodu
nebyl připojen. Podobný účinek jevila
by také kostka kovové sítě zho
tovená, avšak drát muselby býti
tím tlustší, čím větší oka sítě
