O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 73 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
* Je-li svodiČ někde přerušen, nechrání již bleskosvod budovy, ano jest pro nanejvýš nebezpečen, any mohou vzniknout když blesk do budovy neudeřil, bouře takové rozdíly napjetí, nastane vyro­ \ vn A JB zemi -• » i i Obraz 14.Je-libleskosvod dobrém stavu, moliou přece rány bočné způ- sobiti značných škod budově. R.- tak zvanár rozvětvení odskok blesku sousedním vodičům. Téhož roku přeskočil blesk Frankobrodě s bleskosvodu vzdálenost kroků vodo­ vodu. Jsou-li svodiČi podél budovy souměrně rozděleni, jest ochrana budovy, jak professor Zenker dokázal, zvlášť dokonalou, zamezujíc takto nej­ více odskočení blesku nebo Části jeho vnitř budovy. V žádném případů uvedených bleskosvod nebyl vodivě spojen s kovovými hmotami, nimž blesk přeskočil Má-li bleskosvod budovu dokonale chrániti, jest nutno jej spojiti všemi většími kovovými hmo­ tami budovy, jako vodo- plynovody, traversami, odkapnými rourami, kovovými svítilnami atd. sjel Hamburku blesk domu přeskočil bleskosvodu m daleko železné zemi ležící rouře. Podobný účinek jevila by také kostka kovové sítě zho­ tovená, avšak drát muselby býti tím tlustší, čím větší oka sítě. Nelze-li kovové hmoty ku bleskosvodu připojiti, nutno svodiče možná nejvíce vzdál iti. V Neesenově spise Die Blitzgefahr sebráno případů, kdy blesk přeskočil bleskosvodu plyno- nebo vodovodu, jenž bleskosvodu nebyl připojen. Jsou-li jednotlivé částky vodo- nebo plynovodu k sobe připojeny látkami isolujícími, nutno místech těch části vodivě spojiti, neb kovovou ochrannou sítí opatřiti. tlustou. Takovýmto bleskosvo- dem schematicky obr. Ve Vratislavě roku 1887. přeskočil blesk bleskosvodu železné svítilně něho vzdálené. 1890. Drážďanech odskočil blesk s bleskosvodu plynovodu proraziv zeď 0*75 m. 15. . Z této úvahy vycházeje navrhl Melsens počet zachycovačů mo­ žná největší těchto veliký počet svodiČň poměrně tenkých mezi sebou aspoň střeše vodivě spo­ jených, zachycovač každý končí trsem hrotův také všech rozích střechy, tam, kde tato spočívá zdech, jsou zachycovače umístěny. Nelze pochybovati, soustava Melsensova jest dokonalejší doposud užívané soustavy Gay Lussacovy, tato bezvadně sestrojená dosta­ tečné bezpečnosti skytá. Roku 1888. na­ značeným opatřil Melsens radnici Bruselskou (příčné spojení svodiČů střeše náčrtku vynecháno). Elektroskop unitř kostky staniolem polepené nejeví nejmenší stopy elektřiny, byt kostku sebe silnější jiskry svodiče elektriky pře­ skakovaly. Stůjtež zde některé doklady