O bouřích

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Pro: Neurčeno
Vydal: Jindřich Slovák v Kroměříži Autor: Jaroslav Simonides

Strana 52 z 77

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Zkoumajíce fulgurity Driggské nalezli jeden směřující balvanu portýru, němuž byl přitaven; místě, kde stýkaly, nalezeny lupínky skla olivového. Obyvatelé, již stromu přiběhli, nalezli otvory, nichž jeden, ač pršelo, zdál ještě teplým. Blesk spálil šat jeho mech místě, kde byl hlavou strom opíral, část blesku sjela hůlce, již byl šikmo ruce držel, země utvořila díru 125 dlouhou širokou. Jak ohromný musí býti žár způsobený bleskem, jenž trubice tyto délce m vytvořií. Písek okolo trubice bývá ěasto ěerveno zbarven, vařen s ěistou kyselinou solnou nabývá však opět barvy bílé, reakcí alkalickou sráží železo. Withering, jenž případ tento vypravuje, ohledal otvor, nenalezl však v něm ničeho. Pokusy Irtonovy kahanem Marcetovým vedly týmž výsledkům, jako pokusy Fiedlerovy. Že fulgurity vznikly bleskem, tom není nejmenší pochybnosti. Prof. udeřil blesk Pakingtonu dubu vysokého a sice větve, jež nejdále jihu vybíhala, zabil muže, jenž před bouří ochrany hledal. Námořníci byli viděli sjeti blesk země. Fiedler vypravuje, lékárník Fridrichsdorfský navštíviv místo, kde byly osoby bleskem zabity, nalezl fulgurity. července roku 1823. Haagen Královce jal oba otvory zkoumati, jednom nenalezl ničeho, druhém hloubce ‘/3 počínala trubice, jež však pro stěny příliš tenké jen úlomcích 4—5 dlouhých mohla býti vyhrabána. Zrna se žárem povrchu promění sklo, kdežto vnitřek zůstává bílým, neprůhledným. Y kraji Ministerském zkoumal tyto trubice van Converden, v Anglii Irton. # Converden vykopal Mimsteru trubice; jedna byla dlouhá, druhou sledoval 4*5 daleko, aniž dospěl konci; jiní nalezli trubice až dlouhé. Fulgurity anglické jsou německým podobny, avšak barvy poněkud temnější, jsou stáří nevalného, jelikož písečné pahrbky (poblíž Driggu) jsou pohyblivý větrem vznikají zanikají, fulgurity pak pískem nechráněné rychle rozpadají. udeřil blesk břízy poblíž E-auschenu. Později při kopání shledáno, hlína hlouky 2*5 dm zčernala, hloub nalezena roztavená hmota křemenitá, jež se táhla hloubky kusy této hmoty vytaženy, dva nich měly tvar trubice uvnitř sklovité steklými kapkami skla. Velezajímavý nález učinili Greenough Buckland. Trubka ta má horním konci světlost em, konci druhém otvor jako slabé vraní péro. Prof. Písek Sennský skládá dle Fiedlera jasných zaokrouhlených zrn stává plamenu Marcetovy lampy bílým, neprůhledným. . látek, úkaz jinde častěji pozorovaný. Busch kopal místě, kde dle udání pastýře před několika dny byl blesk udeřil, nalezl několik kousků fulguritu 2—3 dlouhých. Dne září 1789.- bockami pak asi 400 dílů, jež tmelem opět celek spojil. 17. Úlomek fulguritu byl nejpruděím žáru této lampy hranách nepatrně roztaven, ač v témž plamenu drát platinový srše jiskry roztavil. Pfaff obdržel fulgurity vykopané šlesvickém ostrově Amrum. Zrnka takto stavená podobají úplně úlomkům trubky se stěnami tenkými jak papír, již byl Fiedler nalezl. Kopali ihned nalezli fulgurit zevnitř zuhelnatělý, patrně spálením org