Zkoumajíce
fulgurity Driggské nalezli jeden směřující balvanu portýru, němuž
byl přitaven; místě, kde stýkaly, nalezeny lupínky skla olivového.
Obyvatelé, již stromu přiběhli, nalezli otvory, nichž jeden, ač
pršelo, zdál ještě teplým. Blesk spálil šat jeho mech místě, kde byl
hlavou strom opíral, část blesku sjela hůlce, již byl šikmo ruce
držel, země utvořila díru 125 dlouhou širokou. Jak ohromný
musí býti žár způsobený bleskem, jenž trubice tyto délce m
vytvořií. Písek okolo trubice bývá ěasto ěerveno zbarven, vařen
s ěistou kyselinou solnou nabývá však opět barvy bílé, reakcí alkalickou
sráží železo.
Withering, jenž případ tento vypravuje, ohledal otvor, nenalezl však
v něm ničeho. Pokusy Irtonovy kahanem
Marcetovým vedly týmž výsledkům, jako pokusy Fiedlerovy.
Že fulgurity vznikly bleskem, tom není nejmenší pochybnosti.
Prof. udeřil blesk Pakingtonu dubu vysokého
a sice větve, jež nejdále jihu vybíhala, zabil muže, jenž před
bouří ochrany hledal. Námořníci byli viděli sjeti blesk země.
Fiedler vypravuje, lékárník Fridrichsdorfský navštíviv místo,
kde byly osoby bleskem zabity, nalezl fulgurity. července roku 1823. Haagen Královce jal oba otvory
zkoumati, jednom nenalezl ničeho, druhém hloubce ‘/3 počínala
trubice, jež však pro stěny příliš tenké jen úlomcích 4—5 dlouhých
mohla býti vyhrabána. Zrna
se žárem povrchu promění sklo, kdežto vnitřek zůstává bílým,
neprůhledným.
Y kraji Ministerském zkoumal tyto trubice van Converden,
v Anglii Irton. #
Converden vykopal Mimsteru trubice; jedna byla dlouhá,
druhou sledoval 4*5 daleko, aniž dospěl konci; jiní nalezli trubice
až dlouhé. Fulgurity anglické jsou německým podobny, avšak
barvy poněkud temnější, jsou stáří nevalného, jelikož písečné pahrbky
(poblíž Driggu) jsou pohyblivý větrem vznikají zanikají, fulgurity
pak pískem nechráněné rychle rozpadají. udeřil blesk břízy poblíž E-auschenu. Později při kopání shledáno, hlína hlouky 2*5 dm
zčernala, hloub nalezena roztavená hmota křemenitá, jež se
táhla hloubky kusy této hmoty vytaženy, dva nich měly
tvar trubice uvnitř sklovité steklými kapkami skla.
Velezajímavý nález učinili Greenough Buckland. Trubka ta
má horním konci světlost em, konci druhém otvor jako slabé
vraní péro. Prof.
Písek Sennský skládá dle Fiedlera jasných zaokrouhlených
zrn stává plamenu Marcetovy lampy bílým, neprůhledným.
. látek, úkaz jinde
častěji pozorovaný.
Busch kopal místě, kde dle udání pastýře před několika dny byl
blesk udeřil, nalezl několik kousků fulguritu 2—3 dlouhých.
Dne září 1789.-
bockami pak asi 400 dílů, jež tmelem opět celek spojil.
17. Úlomek fulguritu
byl nejpruděím žáru této lampy hranách nepatrně roztaven, ač
v témž plamenu drát platinový srše jiskry roztavil. Pfaff obdržel fulgurity vykopané šlesvickém ostrově
Amrum. Zrnka takto stavená podobají úplně úlomkům trubky
se stěnami tenkými jak papír, již byl Fiedler nalezl. Kopali ihned nalezli
fulgurit zevnitř zuhelnatělý, patrně spálením org
