Písek okolo trubice bývá ěasto ěerveno zbarven, vařen
s ěistou kyselinou solnou nabývá však opět barvy bílé, reakcí alkalickou
sráží železo.
Obyvatelé, již stromu přiběhli, nalezli otvory, nichž jeden, ač
pršelo, zdál ještě teplým. udeřil blesk Pakingtonu dubu vysokého
a sice větve, jež nejdále jihu vybíhala, zabil muže, jenž před
bouří ochrany hledal. července roku 1823.
Busch kopal místě, kde dle udání pastýře před několika dny byl
blesk udeřil, nalezl několik kousků fulguritu 2—3 dlouhých. Pfaff obdržel fulgurity vykopané šlesvickém ostrově
Amrum. Haagen Královce jal oba otvory
zkoumati, jednom nenalezl ničeho, druhém hloubce ‘/3 počínala
trubice, jež však pro stěny příliš tenké jen úlomcích 4—5 dlouhých
mohla býti vyhrabána. Zrnka takto stavená podobají úplně úlomkům trubky
se stěnami tenkými jak papír, již byl Fiedler nalezl.
Velezajímavý nález učinili Greenough Buckland. látek, úkaz jinde
častěji pozorovaný.
Že fulgurity vznikly bleskem, tom není nejmenší pochybnosti. Úlomek fulguritu
byl nejpruděím žáru této lampy hranách nepatrně roztaven, ač
v témž plamenu drát platinový srše jiskry roztavil. Prof. Fulgurity anglické jsou německým podobny, avšak
barvy poněkud temnější, jsou stáří nevalného, jelikož písečné pahrbky
(poblíž Driggu) jsou pohyblivý větrem vznikají zanikají, fulgurity
pak pískem nechráněné rychle rozpadají. Kopali ihned nalezli
fulgurit zevnitř zuhelnatělý, patrně spálením org. #
Converden vykopal Mimsteru trubice; jedna byla dlouhá,
druhou sledoval 4*5 daleko, aniž dospěl konci; jiní nalezli trubice
až dlouhé. Zrna
se žárem povrchu promění sklo, kdežto vnitřek zůstává bílým,
neprůhledným.
Dne září 1789. Námořníci byli viděli sjeti blesk země.
Fiedler vypravuje, lékárník Fridrichsdorfský navštíviv místo,
kde byly osoby bleskem zabity, nalezl fulgurity. udeřil blesk břízy poblíž E-auschenu.
Withering, jenž případ tento vypravuje, ohledal otvor, nenalezl však
v něm ničeho. Blesk spálil šat jeho mech místě, kde byl
hlavou strom opíral, část blesku sjela hůlce, již byl šikmo ruce
držel, země utvořila díru 125 dlouhou širokou.
Y kraji Ministerském zkoumal tyto trubice van Converden,
v Anglii Irton. Jak ohromný
musí býti žár způsobený bleskem, jenž trubice tyto délce m
vytvořií.
Písek Sennský skládá dle Fiedlera jasných zaokrouhlených
zrn stává plamenu Marcetovy lampy bílým, neprůhledným.
. Pokusy Irtonovy kahanem
Marcetovým vedly týmž výsledkům, jako pokusy Fiedlerovy. Později při kopání shledáno, hlína hlouky 2*5 dm
zčernala, hloub nalezena roztavená hmota křemenitá, jež se
táhla hloubky kusy této hmoty vytaženy, dva nich měly
tvar trubice uvnitř sklovité steklými kapkami skla. Trubka ta
má horním konci světlost em, konci druhém otvor jako slabé
vraní péro.
Prof.
17.-
bockami pak asi 400 dílů, jež tmelem opět celek spojil. Zkoumajíce
fulgurity Driggské nalezli jeden směřující balvanu portýru, němuž
byl přitaven; místě, kde stýkaly, nalezeny lupínky skla olivového
