Fulgurity Paderbornské prozkoumal Fiedler, pozván jsa ent
zenem.—
Fulguritif.
Fiedler sledoval trubice do
vrstev vodonosnýeh, nichž mizely. Africké jsou stejnorodější ostatních,
bezbarvé, průsvitnc, stalaktitům podobné. Trubice stěnách tlustých bý
vají drsného zevnějšku, mají příčné
trhliny, tak země vydobyty roz
padají Částky !/? několik
decimetrů dlouhé, jež těsně sobě při
léhají. Jednu
jal vykopávati, kopal podél asi hluboko,
až přišel pramen tamější krajině objeví trubice
zmíněné často tím nad půdou, vítr okolní písek
odfouká. Trubice Ční pak jako koraly nad zemí. 11a hoře Teplé
(Topelberg) Slezsku písku zvláštní trubice. Hentzen mínil, vznikají bleskem Trubice
tyto nalezeny později také Vestfálsku, východním
Prusku, Cumberlandu, MalaČky Uhrách na
pokraji Sahary.
Trubky tyto (obr. Barva jest různá dle složení
písku.
Pastor Hermann nalezl roku 1706.) jdou někdy
téměř svisle, jindy směrem šikmým do
země, ony bývají dle Fiedlera zpravidla
na povrchu hladké, tyto drsné. 10.) podobné, jen nejsou kulaté,
nýbrž hranaté. Tež Prášili i
obraz nalezeny útvary (obr 9. Uhodí-li blesk silné vrstvy písku obsahující křemen,
vznikají zvláštní útvary, jež bleškovci Čili fulgurity zoveme.
. trubicích
o tenkých stěnách, kde tenounká jen
vrstva písku sklo proměněna, jsou
trhliny řídČí, pobočných větvích pak
jsou vzácností. Zpravidla rozpadají částky
10—130 dlouhé, písek povrchu
opadá trubky působením větru
obrousí vnitřních stěnách písek
proměněn jest sklo, jež zhusta opa-
1isuje. /
Hlavní část jedné trubic jím vyko
paných skládala 337 dílů, od- Obraz 10. Her
mann domníval se, jsou rostliny, jež účinkem pod
zemního žáru květnu červnu vyrůstají. Délky
dosahují často přes trubice
hlavní vybíhají Často trubice pobočné,
jako hlavního silného kořene kořeny
slabší. Mnohé vydobyl země, jiné posbíral ísk patrně úlomky
trubic větrem odkrytých. Zrnka stěn vyčnívající jsou
zaokrouhlena, jakoby byla počala
taviti. Trhliny zajisté vznikly ochla
zením tlusté hmoty skelné. sbírkách
Drážďanských ukazován dlouhou dobu fulgurib pode
jménem: „Osteocolla maslensis vitrificata Hermannův
objev zapomenut, 1805. hospodářem Hentzenem
v písčité rovině Paderbornské „Senneu zvané znovu
objeveny
